Týká se evoluce jen živé přírody, nebo ji lze aplikovat i na systémy neživé? A lze-li, jedná se o povrchní analogizování dvou odlišných procesů, nebo za vším stojí v jádru totožný princip? Jak může evoluční smýšlení přispět k řešení problémů táhnoucích se od ekonomických záležitostí přes reformu školství až po palčivé otázky typu rychle rostoucí lidské populace? Nejen tím se ve své nové knize zabývá známý britský popularizátor. Výsledek je i přes jisté výhrady v mnoha směrech (r)evoluční.
Již potřetí u nás vychází kniha britského autora, která se snaží odhalit evoluční kořeny naší sexuality a přirozenosti vůbec. Skýtá úžasný pohled do fungování přírody a seznamuje čtenáře i s obecnými zákonitostmi, které umožňují evoluci jako takovou.
I když je autor zklamaný z Evropské unie, je překvapující, že ho to přivádí k až nekritickému obdivu k Číně. Opravdu je přesvědčený, že v zemi, v níž panuje přísná cenzura, se mohou volně šířit a navzájem „pářit“ myšlenky? I nově přeložená Ridleyho kniha je psána brilantním stylem a překypuje elegantními bonmoty, ale v části svých vývodů je mnohem spornější a diskutabilnější než autorovy publikace předešlé. A jeho optimismus je méně racionální, než se snaží tvrdit.
