Byla vlahá, letní, hvězdnatá noc. V nekonečné hloubi temného vesmíru povlávaly světélkující závoje vzdálených galaxií...
Ivan Jergl
Vlastní tvorba pro mne představuje na jedné straně uspokojení a potěšení z vyprávění, na druhé straně mně přináší stálé pochybnosti a nejistotu...
Nakladatelství Okamžik – sdružení pro podporu nejen nevidomých vydalo knihu Ivana Jergla Naděje chodí po špičkách. Nabízí se charakterizovat Jerglovy povídky výmluvným označením „příběhy ze světa postižených“. Jenomže je to zařazení povrchní a zavádějící.
„S tím naším pánem už to není možný,“ povzdechl si při obědě německý ovčák Max. „Od rána do večera klimbá v křesle, zapomíná, jak se jmenujou štěňata, žrát nám pořádně nedává...“
Mohu říct, že už se dnes pohybuji docela jistě. Bázeň před lidmi skoro necítím. Jenom občas, když se na mne někdo pozorně nebo zvědavě zadívá, zatají se mi dech a upadám do rozpaků...