Spisovatel, překladatel a novinář Mathias Énard (1972) se ve Francii proslavil v roce 2008, kdy vydal jednu větu rozepsanou na pěti stech stranách: román Zone.
Mathias Énard
Rakouský muzikolog Franz Ritter nemůže spát. Trápí ho čekání na diagnózu, kterou nad ním má vyřknout jeho lékař, ale mnohem větší neklid mu způsobí nečekaný dopis. Franzovi píše jeho celoživotní láska a připraví mu tak noc plnou vzpomínek, úvah a přemítání. Je to noc vyprávění se střípky příběhů rozkročených od básníků kmene Udhra a Chajjámových čtyřverší přes Liszta, Beethovena, Manna nebo třeba Aloise Musila po události islámské revoluce a tažení tzv. Islámského státu Sýrií.
Bezvýchodná životní perspektiva ve společnosti svázané striktními pravidly přiměje mladého Maročana Lachdara k útěku: nejprve od rodiny, poté pořád dál až do Evropy. Lachdar ale neutíká za konzumními požitky, jeho sny živí svoboda, literatura, láska. Román vyšel ve Francii roku 2011, kdy se přes Blízký východ a severní Afriku přelila vlna arabského jara, a dodnes je velmi aktuální. A také atraktivní. Možná proto, že namísto konfrontačního přístupu Énard pečlivě volí spíše smířlivý tón.
Sezona literárních cen ve Francii vrcholí: laureátem té nejprestižnější, Prix Goncourt, se letos stal Mathias Énard a jeho román Boussole (Kompas).
Útlá knížka zachycuje krátký úsek ze života slavného umělce, který ho však pravděpodobně hluboce poznamenal. Énard Michelangela postupně vykresluje jako podivína, pyšného, namyšleného, vztahovačného muže, kterým lomcují záchvaty nervozity a vzteku, a přitom je neobyčejně citlivý, bojácný... a strašně sám. Na malém prostoru autor rozehrává velký a napínavý děj, neříká přitom skoro nic, ale naznačuje mnoho.