V knize Tisíc domů snu a hrůzy spojuje Atík Rahímí prastaré afghánské mýty, tradice a pověry s krutou realitou Afghánistánu. Příběh se odehrává v období afghánské diktatury – autor ale neupřesňuje, zda jde o prosovětskou diktaturu v 70. letech, nebo o vládu tálibánu v letech 90.
AR
Atík Rahímí
Jsem mrtvý. Mrtvý, dokonce ještě předtím, než jsem skončil pod botami vojáků. Hrob mi rozdrtil žebra. Vyzvracel jsem duši. Andělé smrti přišli do mého hrobu, se svými odpornými černými tvářemi, hustými kníry a vysokými botami. Zbili mě pažbou kalašnikovů. Jsem mrtvý. Na hřbitově ležím vedle dítěte, které mě nepřestává volat: „Otče, vstaň! Tentokrát jsem vzhůru. Ty jsi taky vzhůru!“
