Ve svém nejnovějším románu opustila Sofi Oksanen Estonsko a vrátila se do současnosti finského hlavního města. Své životní téma, postavení žen a obecně rozdíl mezi pohlavími, však rozhodně neopouští. I když jej tentokrát podává v trochu překvapivém balení.
SO
Sofi Oksanen
Finská spisovatelka Sofi Oksanen vtrhla do finské literatury románem Stalinovy krávy jako provokatérka hned s několika silnými tématy. Prvním z nich bylo velmi autentické a nepřikrášlené zobrazení pocitů ženy žijící léta ve vleku poruchy příjmu potravy. Samo o sobě dost silná káva. Ale možná ještě výbušnější bylo vylíčení „bratrských“ vztahů mezi Finy a Estonci jak za dob sovětského Estonska, tak i po získání samostatnosti v 90. letech.
Čtenáři možná nebude po několika prvních desítkách stránek ze zvracení bulimarektičky Anny v románu finské autorky Sofi Oksanen fyzicky nejlíp, přesto je ale kniha čtenářským zážitkem. Jedná se o román mnohovrstevnatý a ambivalentní, příběh o identitě a o nemoci dnešní doby, nabízející spoustu výkladů tak, jak to má u literatury s ambicemi stát se kanonizovanou být.
Čtenáři možná nebude po několika prvních desítkách stránek ze zvracení bulimarektičky Anny v románu finské autorky Sofi Oksanen fyzicky nejlíp, přesto je ale kniha čtenářským zážitkem. Jedná se o román mnohovrstevnatý a ambivalentní, příběh o identitě a o nemoci dnešní doby, nabízející spoustu výkladů tak, jak to má u literatury s ambicemi stát se kanonizovanou být.
Jen málokdy dojde k tomu, že se kniha setká s neuvěřitelně příznivou odezvou u čtenářů, kritické obce a ještě začne ve velkém sbírat nejrůznější ceny a ocenění. A právě takto příznivá konstelace nastala u románu Očista (Puhdistus, 2008) finské spisovatelky Sofi Oksanen.
Na počátku byl prý příběh, který autorka slyšela v dětství. Vyprávění o dívce, jež spolu s matkou ve 40. letech ukryla zraněného estonského vojáka zapomenutého za frontou.
Raneček ležel na stejném místě pod břízami. Aliide šla blíž. Nespouštěla z ranečku oči, zároveň však sledovala, není-li nablízku ještě někdo jiný. Ten raneček bylo děvče.
Román Stalinovy krávy čtenáři podává neobvykle syrový a přímočarý pohled na dvojí problematiku: jednak na problém poruch příjmu potravy, bulimii a anorexii, jejichž hranice je velmi často tak nezřetelná, až by se dalo říci, že neexistuje; a jednak na problém dvojí identity člověka...
