Tove Jansson proslula svými knihami o skřítcích muminech, za pozornost ale stojí i méně známá část jejího díla určená výhradně dospělým. Autorka v něm čerpá ze svého vlastního života, a i když opouští svět skřítků, fantazie a hravost tu zůstává.
Tove Jansson
Knihou Jak to bylo dál? se u nás tvůrkyně slavných muminů Tove Janssonová poprvé představuje také jako autorka obrázkových knih pro nejmenší. Muminek nese domů bandasku mléka, hledá malou Miu a prolézá ze stránky na stránku vystřihanými otvory v obrázcích, které zůstávají i po téměř sedmdesáti letech živé. Slabinou českého vydání je však přebásnění textu.
Představovat českým čtenářům Tove Jansson jako autorku série dětských knih je jistě zbytečné. Její povídky pro dospělé, které kniha Cestovat nalehko v češtině představuje vůbec poprvé, však nejsou vždy tak prozářené sluncem a srdečnou vlídností jako příběhy obyvatel muminího údolí.
Ve Finsku a zanedlouho i po celém světě se Tove Jansson proslavila především dětskými knihami a komiksy o skřítcích muminech, z nichž první vyšla v roce 1945; přeloženy byly do více než třiceti jazyků včetně češtiny a Tove Jansson se díky nim stala světově nejčtenější finskou autorkou.
Kniha léta není nijak zvlášť sentimentální ani se nesnaží poučovat. Na to je zde příliš nadsázky a autorčina typického humoru. Baví jak neobvyklými náměty, tak vtipnými rozhovory, které místy odkrývají v knihách jen zřídkakdy zachycovaná hnutí lidské mysli.
Nakladatelství Argo vydalo půl roku po první knize další část sebraných stripů Tove Janssonové. Pokud budete cítit chmury, jsou příběhy muminů tou pravou medicínou. Už její heslo o dobrém životě (žít si dobře není nic těžkého) předznamenává spoustu zábavy pro každého, kdo hodí starosti za hlavu a rozhodne se „zmuminovatět“.
Příběhy z Muminího údolí jsou u nás známy již od 80. let, kdy Albatros vydal prvních několik knih pozoruhodné a magické řady dětských knih finské autorky Tove Janssonové.