Konečně vychází v češtině románový debut Jeffreyho Eugenidese Sebevraždy panen. Konečně jednak proto, že se tak děje dvacet let po vydání anglického originálu, a jednak proto, že od soudobého amerického spisovatele, držitele mnoha literárních cen, česky vyšly již dva jeho pozdější romány: Hermafrodit a Hra o manželství.
JE
Jeffrey Eugenides
Madeleine se s Dabneym rozešla v květnu, těsně před začátkem léta. Jak známo, v létě člověk zapomene na bývalou známost snáze než kdykoli jindy. Madeleine složila poslední zkoušku a ještě téhož dne odjela domů do Prettybrooku. Pro jednou byla ráda, že má tak společenské rodiče. V záplavě koktejlových večírků a družných večeří pořádaných ve Wilson Lane jí na sebezpytování nezbývalo moc času.
Ve svém nejnovějším románu Hra o manželství americký spisovatel Jeffrey Eugenides vzdává hold viktoriánské literatuře a zároveň ji dekonstruuje. Metatextová rovina knihy nabízí pěkné zamyšlení nad moderním manželstvím, ale vzhledem k své jednoduchosti je poměrně předvídatelná a nutno dodat, že před Eugenidesem podobný postup použily přinejmenším desítky spisovatelů. Hra o manželství skutečně oslňuje něčím jiným: blíží se oněm velkým románům, kterým vzdává poctu.
Narodil jsem se dvakrát: nejprve jako holčička jednoho výjimečně nezačouzeného detroitského dne v lednu 1960; a potom znovu jako dospívající chlapec na pohotovosti nedaleko městečka Petoskey ve státě Michigan – to se stalo o čtrnáct let později, v srpnu roku 1974.
Kdo americkou literaturu trochu sleduje, zaregistroval Eugenidesovo jméno již dávno, tedy nejpozději po vydání jeho knižního debutu Smrt panen (Virgin Suicides, 1993). Již předtím, od roku 1988, však publikoval některé své povídky v prestižních časopisech, jako jsou The New Yorker nebo Granta, a právě tyto texty mu koncem osmdesátých let vynesly označení jednoho z nejnadanějších prozaiků nastupující generace.
Děj Hermafrodita začíná v létě roku 1922 na venkově v Malé Asii, kde žili v relativní harmonii Turci, Řekové i Arméni. Teď však zuří řecko-turecká válka včetně násilností vůči civilistům. A právě v této pohnuté době začínáme sledovat příběh Calových budoucích prarodičů, jimž se na poslední chvíli povede prchnout z obsazeného města na palubě lodi nejprve do Evropy a posléze do Spojených států.
Eugenidesův teprve druhý román Middlesex dostal své jméno po detroitském Middlesex Boulevard, kde bydlí jeho protagonista. Svým názvem zároveň odkazuje k mytickému střednímu pohlaví. Žánrově se Middlesex pohybuje na pomezí rodinné ságy, eposu a psychologického románu.
Mezi hosty Festivalu spisovatelů měl minulý týden největší důvod k radosti americký prozaik Jeffrey Eugenides (1960): v Praze ho totiž zastihla zpráva, že za svou knihu Middlesex právě dostal Pulitzerovu cenu. Stejnou knihu zařadil před časem prestižní deník New York Times mezi tři nejlepší romány roku a jeho prvotina The Virgin Suicides (Sebevraždy panen) z roku 1993 se loni dočkala filmového zpracování.
Jeffrey Eugenides, autor jedné z nejzajímavějších a nejdychtivěji očekávaných knih, které se v loňském roce objevily na americkém trhu. Eugenides dosáhl obrovského úspěchu hned svou první knihou Virgin Suicides...
Jeffrey Eugenides obdržel Pulitzerovu cenu za rok 2003. V nejsledovanější kategorii "Nejlepší román" byl oceněn jeho román Middlesex.
