Cortázarův román Výherci je starý skoro padesát let, což je neuvěřitelné. Jestlipak originál působí na španělsky čtoucí oči dosud tak moderně a hladce jako díky parádnímu překladu česká verze na naše?
Julio Cortázar
Julio Cortázar (1914 Brusel – 1984 Paříž) je argentinský prozaik, básník, esejista a publicista, jeden z protagonistů slavného boomu latinskoamerické literatury 60. let.
Sbírkou Ten, kdo chodí kolem nám Julio Cortázar představuje v jedenácti povídkách všední život, který se dostává do víru imaginace a mění se tím na příběh plný absurdnosti či naopak v nelítostnou hříčku osudné náhody.
V Příbězích o kronopech a fámech (1962) jsme o trochu blíže spíše dadaismu nebo Jarryho patafyzice, než v jiných povídkových sbírkách.
Poprvé vychází kompletní český překlad Cortázarovy sbírky „minipříběhů, anekdot, surrealistických textů a cortázarovských schválností“ z roku 1962...
Soubor osmnácti povídek Konec hry (Final del juego, 1956) patří do autorovy rané tvorby a navazuje na povídkovou knihu Bestiář (Bestiario, 1951), první dílo, kterým se proslavil. Nejde zde již pouze o výbor textů z různých knih. Původní a kompletní Cortázarova kniha povídek u nás vychází vůbec poprvé.
Kniha Konec hry (Final del juego, 1956) je první ucelenou sbírkou Cortázarových povídek přeloženou do češtiny. Kromě textů, které byly zařazeny ve starších výborech (například "Axolotl" či titulní povídka "Konec hry"), obsahuje řadu povídek dosud nepřeložených.
I dnes je samozřejmě možné číst Nebe, peklo, ráj jako experiment, který se snaží zbořit jazyk a tvar běžného románu a vyžívat se v bezpochyby zajímavých úvahách autorova alter ega Morelliho o výstavbě a poslání literatury, ale vzhledem k již zmíněné poučenosti by se tím čtenář ochudil o další zážitky, které kniha skýtá. Nebe, peklo, ráj je totiž bezpochyby také krásný román o úmyslně nenaplněné lásce.