Rozhovor s islandským autorem Jónem Kalmanem Stefánssonem o tom, jak vznikají jeho poetické romány, proč se odehrávají na venkově nebo proč se znovu a znovu noří do hluboké minulosti svých hrdinů.
Jón Kalman Stefánsson
Poslední román největšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona zavádí čtenáře na zapadlý venkov. Vypravěč, jenž ztratil paměť, se noří do rodinné historie, aby v ní našel sám sebe. Příběhy jeho současníků i předků, plné lásky i zrady, jsou natolik univerzální, že se v nich pozná každý z nás.
Kdy začíná a kdy přestává bít lidské srdce? Život bezejmenného chlapce visí každou chvíli na vlásku, nakonec ale vždy zvítězí touha po tom, se znovu nadechnout. Vyjde to i tentokrát? Moře je zase stejně divoké…
Islandský román o životě a smrti, o nesnadné cestě dvou poutníků po západních fjordech v 19. století a o tom, proč je lepší žít než nadávat na špatné počasí nebo hodně práce.
Islandská rybářská osada asi před sto lety ve fjordu poblíž severního pólu, kde drsné počasí a nevyzpytatelné moře jsou hlavními hybateli lidských osudů, je východiskem románu o životě, a především o smrti, o tom, zda je špatné chtít od života něco víc než jenom čekání na konec.
(Už jsme málem napsali, že zvláštnost téhle vesnice spočívá v tom, že není ničím zvláštní, ale to určitě není celá pravda. Jistě existují i jiná místa, kde naprostá většina domů je mladší než devadesát let, osady, které se nemohou honosit žádným významným jedincem...
Jón Kalman Stefánsson (nar. 1963) se díky řadě literárních ocenění dnes řadí mezi významné islandské spisovatele, ačkoliv se proslavil později než jeho generační kolegové.
Jón Kalman Stefánsson vypráví o islandské střediskové vesnici osmdesátých a devadesátých let, doby bohatství a nečekaného pohybu.
Jaké je Kalmanovo Letní světlo? Místo děje: vesnice o čtyřech stech duších na západě Islandu. Čas: konec 90. let, tudíž doba velkých společenských změn, například privatizace bank, kteréžto změny v roce 2008 vyústily v naprostý krach ostrovního hospodářství.