Osmdesát let po druhé světové válce je téma protinacistického odboje a holokaustu v literatuře stále živé, což se přirozeně projevuje i v českých překladech z nizozemštiny. V posledních letech se však zdá, že zájem českých nakladatelů i čtenářů o takové tituly nebývale vzrostl. Není dokonce větší než zájem o příběhy českých obětí holokaustu?
Příběhy evropských běženců za druhé světové války v severní Africe mohou posloužit jako nadčasový kompas pro ty, kdo nevědí, jakým směrem by se měly vydat jejich myšlenky o současných uprchlících.
V románu z roku 1945 líčí nizozemská židovská autorka Dola de Jongová (1911–2003) situaci evropských uprchlíků za druhé světové války v severoafrickém přístavu Tanger, přestupní stanici na cestě do bezpečí. Zvlášť se zaměřuje na postavení dětí: zdánlivě obětí válečných poměrů, v jejich nezdolnosti se však skrývá i naděje. Je to realistické svědectví o místu a době s klíčovou otázkou: kdo tu představuje dobré semeno, a kdo plevel?
Dola de Jongová (1911–2003) dělila své literární působení mezi Nizozemsko a USA. V románu Pole je tento svět z roku 1945 bezprostředně zpracovala zážitky evropských uprchlíků za druhé světové války v severoafrickém přístavu Tanger, přestupní stanici na cestě do bezpečí. V roce 2015 pozapomenutý román znovu připomnělo amsterodamské nakladatelství Cossee. Nakladatelka Eva Cossée k němu napsala doslov, který je také součástí českého vydání.
V románu Pole je tento svět z roku 1945 líčí Dola de Jongová (1911–2003) situaci evropských uprchlíků za druhé světové války v severoafrickém přístavu Tanger. Autentický dopis jednoho z uprchlíků, který v souvislosti s novým vydáním románu umístil na internet jeho synovec, románový příběh dokresluje a propojuje ho s reálnými osobami i událostmi. I sama historie vzniku této knihy je nevšední, což je také důvod, proč český překlad z nizozemštiny výjimečně vznikal s přihlédnutím k anglické verzi.
