Dola de Jongová literárně působila v Nizozemsku i v USA. Pozapomenutou autorku v posledních letech úspěšně připomnělo amsterodamské nakladatelství Cossee romány Pole je tento svět a Strážkyně domácího krbu. Lesbická tematika druhého titulu budila v roce 1954 zvláštní pozornost. Ale byla v nizozemských literárních kruzích skutečně tak kontroverzní, jak vyplývá z doslovu Evy Cosséeové?
Dd
Dola de Jong
Erica a ta druhá – tak zněl původní název novely Strážkyně domácího krbu. Autorčino kolísání mezi důrazem na jednu nebo druhou protagonistku v titulu příběhu odráží i sérii dalších nerozhodností v jejich vztahu. Přátelství, láska, nebo něco mezi tím? Kdo má ve vztahu navrch? Kdo koho potřebuje víc? Kdo komu je oporou? Kdo koho drží v šachu? Jak zamíchá kartami hrozba nacistického pronásledování Židů?
Dola de Jongová literárně působila v Nizozemsku i v USA. Po románu Pole je tento svět se čeští čtenáři mohou seznámit s její novelou Strážkyně domácího krbu z roku 1954. Decentní příběh o vztahu dvou žen na rozhraní přátelství a lásky vzbudil svého času rozruch a ani po letech neztratil působivost. V roce 2017 novelu znovu připomnělo amsterodamské nakladatelství Cossee. Nakladatelka Eva Cossée k ní napsala doslov, který je také součástí českého vydání.
Příběhy evropských běženců za druhé světové války v severní Africe mohou posloužit jako nadčasový kompas pro ty, kdo nevědí, jakým směrem by se měly vydat jejich myšlenky o současných uprchlících.
Dola de Jongová (1911–2003) působila jako prostředník mezi nizozemskou a americkou literaturou – a to nejen ve funkci propagátora, ale i vlastní tvorbou, psanou nizozemsky i anglicky a publikovanou na obou stranách oceánu. Její nejoceňovanější román Pole je tento svět o osudech evropských uprchlíků v severní Africe za druhé světové války, ale i příběh o vztahu dvou žen Strážkyně domácího krbu prokazují i po letech svou nadčasovou hodnotu.
V románu z roku 1945 líčí nizozemská židovská autorka Dola de Jongová (1911–2003) situaci evropských uprchlíků za druhé světové války v severoafrickém přístavu Tanger, přestupní stanici na cestě do bezpečí. Zvlášť se zaměřuje na postavení dětí: zdánlivě obětí válečných poměrů, v jejich nezdolnosti se však skrývá i naděje. Je to realistické svědectví o místu a době s klíčovou otázkou: kdo tu představuje dobré semeno, a kdo plevel?
Dola de Jongová (1911–2003) dělila své literární působení mezi Nizozemsko a USA. V románu Pole je tento svět z roku 1945 bezprostředně zpracovala zážitky evropských uprchlíků za druhé světové války v severoafrickém přístavu Tanger, přestupní stanici na cestě do bezpečí. V roce 2015 pozapomenutý román znovu připomnělo amsterodamské nakladatelství Cossee. Nakladatelka Eva Cossée k němu napsala doslov, který je také součástí českého vydání.
V románu Pole je tento svět z roku 1945 líčí Dola de Jongová (1911–2003) situaci evropských uprchlíků za druhé světové války v severoafrickém přístavu Tanger. Autentický dopis jednoho z uprchlíků, který v souvislosti s novým vydáním románu umístil na internet jeho synovec, románový příběh dokresluje a propojuje ho s reálnými osobami i událostmi. I sama historie vzniku této knihy je nevšední, což je také důvod, proč český překlad z nizozemštiny výjimečně vznikal s přihlédnutím k anglické verzi.
