Loňský rok se nesl – vedle dalších jubileí – ve znamení oslav stoleté existence ČSA. Podnik toto výročí připomněl několika mimořádnými vyhlídkovými lety, výstavami konanými v areálu ruzyňského letiště, skupina nadšenců kromě toho připravila výpravnou obrazovou publikaci Móda na palubách československých aerolinií. Další publikaci, které se k tomuto výročí tematicky váže, připravila historička Lenka Krátká (nar. 1969) působící v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Pod mnohovýznamovým názvem Vzlety a pády zmapovala dějiny Československých aerolinií od jejich založení až do rozpadu Československa v roce 1993. Autorka se hospodářskými a sociálními dějinami poválečného Československa zabývá dlouhodobě, přičemž ve svém výzkumu klade důraz i na využití orální historie, zjednodušeně řečeno vzpomínek pamětníků. Jejím akademickým pracím díky tomu navzdory zaměření na ne vždy zcela záživné ekonomické aspekty a souvislosti nechybí i lidský rozměr (byť v recenzované publikaci převažují citace z dochovaných pramenů institucionální povahy a přímých výpovědí pamětníků obsahuje kniha vcelku málo).

Autorka knihu rozdělila do kapitol kopírujících s určitými přesahy jednotlivá desetiletí 20. století, do značné míry tak čtenář může předem odhadnout, v jakém duchu se každá kapitola ponese. Nic ovšem není černobílé a fungování leteckého dopravce se i s ohledem na přirozený kontakt se zahraničím v mnoha ohledech lišilo od způsobu, jakým fungovaly jiné podniky ve stejné době. Z těchto, pro většinu čtenářů překvapivých informací lze zmínit například rozhodnutí o zařazení letadel značky Airbus do flotily ČSA, přijaté ještě před Sametovou revolucí, nebo skutečnost, že po několik let byla pro státního dopravce země, dle jejíž vládnoucí ideologie představovalo náboženství opium lidstva, významnou příjmovou položku přeprava poutníků do Mekky. Navzdory hlasitě deklarované vzájemné hospodářské pomoci pak letecké společnosti ostatních socialistických zemí znamenaly pro ČSA především konkurenci, takže vztahy mezi těmito podniky nebyly ani zdaleka ideální. Naštěstí se alespoň nerealizovala myšlenka nadnárodních všeslovanských aerolinií, s níž přišli po „vítězném únoru“ někteří obzvláště agilní soudruzi.

Autorka záběr neomezila jen na samotné Československé aerolinie, pozornost věnuje i některým dalším podnikům, které se provozování letecké dopravy v nějaké podobě na našem území věnovaly. V meziválečném období šlo především o Československou leteckou společnost, která jako soukromý podnik spadající pod holding Škoda nebyla vázána různými státními předpisy a politikami, a mohla tedy například volně kupovat zahraniční letadla a operativně reagovat na požadavky trhu i zahraniční trendy. O existenci dvou leteckých podniků se uvažovalo i po únoru 1948, kdy měla být z kompetence ČSA vyjmuta nepravidelná letecká doprava, což autorka vysvětluje hypotézou, že pod pláštíkem nepravidelné dopravy měly být realizovány dodávky zbraní Izraeli. Nakonec však veškerý letecký provoz zůstal v rukou ČSA a teprve v roce 1969 došlo k vyčlenění samostatného podniku Slov-Air, který převzal provozování letadel určených pro práškování polí a další zemědělské, případně lesnické práce.

Naopak poměrně stručně se autorka vypořádala s problematikou personálních obměn po únoru 1948 a srpnu 1968, obojí přitom představovalo záležitost, která fungování podniku bezprostředně ovlivnila, a to na delší časové období. Velmi krátká je i pasáž o druhé světové válce, což má však logické vysvětlení ve skutečnosti, že ČSA během války v podstatě žádnou činnost nevyvíjely a i konkurenční ČLS se omezila v podstatě na oficiální zastupování německé Lufthansy (i to však stačilo, aby po válce činnost již obnovit nemohla). Velmi stručně působí i pasáže věnované případům únosů či úletů letadel během období komunistické totality, totéž platí i pro čtenářsky jistě atraktivní informace o leteckých nehodách. Nejhorší letecká nehoda v československých dějinách, pád letadla v roce 1975 v pražském Suchdole, v knize dokonce není zmíněna vůbec (patrně proto, že se nehody neúčastnilo letadlo patřící ČSA, nýbrž jugoslávskému dopravci Inex Adria Aviopromet). Rovněž technické údaje o jednotlivých typech letadel jsou podány jen v omezené míře v tabulkové příloze.

Základ textu představují organizační a hospodářské údaje o podniku jako takovém. Téměř by se dalo říci, že velkou část publikace lze charakterizovat jako socioekonomickou analýzu (ne)funkčnosti socialistického hospodářství na případové studii Československých aerolinií, zhruba v podobném duchu, jakým Tomáš Nigrin analyzoval v roce 2020 pod názvem Od nepostradatelnosti ke stagnaci? situaci u ČSD v 70. a 80. letech. Toto konstatování není míněno jako výtka, u odborné akademické publikace nelze očekávat zaměření na ryze technické či čtenářsky (případně fanouškovsky) atraktivní aspekty tématu.

Pravdou ovšem je, že zejména podrobné popisy organizačního dělení ČSA na jednotlivé útvary a jejich změny budou přínosné jen pro minimální kruh čtenářů. Ekonomické údaje, jasně odhalující potěmkinovský charakter celého systému centrálně plánovaného hospodářství, působí o poznání živěji a zejména na mladší čtenáře budou nevyhnutelně působit jako stěží uvěřitelné. Zodpovědět otázku, jak se vůbec mohl při životě udržet podnik, hospodařící téměř čtyřicet let v předem plánované ztrátě, patrně dokáže jen skutečně přesvědčený teoretik marxismu-leninismu. V této souvislosti je vhodné zmínit i kdysi pestrou nabídku vnitrostátních leteckých linek v rámci Československa, jejíž reminiscence stále přežívají ve vzpomínkách starší generace. Autorka přesvědčivě dokládá, že ani v tomto případě se nejednalo v první řadě o ekonomicky motivovanou činnost, ale především o prostředek k splnění předepsaného plánu odlétaných kilometrů v situaci, kdy letecké spojení se zahraničím bylo velmi omezené a technicky komplikované. Snahy o silnější orientaci na ekonomické ukazatele narážely ovšem na politický odpor, nízkou kvalitu technického i dalšího vybavení (autorka zmiňuje zejména tristní úroveň úklidových služeb, tuto pasáž rozhodně není možné doporučit čtenářům se slabším žaludkem) a v neposlední řadě i nezájem velké části odpovědných pracovníků na zlepšení ekonomické situace podniku, neboť případný a čas od času skutečně dosažený zisk tak jako tak nezůstal v podniku, ale sloužil ke zlepšení státního rozpočtu. Toto neblahé dědictví představovalo značnou komplikaci po roce 1989, jak autorka alespoň krátce nastiňuje.

Publikaci lze doporučit především čtenářům z akademického prostředí, na které i zjevně cílí. U běžných zájemců o leteckou dopravu může kniha tvořit určitý rámec, do něhož si budou moci zasadit informace z početné memoárové či technicky orientované literatury, která jejich očekávání a nároky splňuje sama o sobě více.