Rybolov a rybaření, moře a jezera, krajina a živly platí za témata, která se v severské literatuře přirozeně objevují často. Autoři se zpravidla vracejí do dob minulých, k tvrdému živobytí rybářů, k boji o holý život. Toto pojetí dobře známe i v knihách vydaných poměrně nedávno v českém překladu: dramatický střet lodních posádek se sněhovou bouří popisuje jak novela Ptáci bouře Einara Kárasona, tak román Ráj a peklo Jóna Kalmana Stefánssona. Že se život s rybáři nemazlí, líčí i Roy Jacobsen ve své tetralogii z ostrova Barrøy. Stein Torleif Bjella (nar. 1968) se rozhodl pro zcela jiný přístup: příběh zasadil do současnosti a vyprávění svým poklidem připomíná hladinu jezera, kterou jen tu a tam zčeří vlnka.

Bjella je v Norsku známý písničkář. Vydal sedm hudebních alb, za něž získal řadu ocenění. Jako spisovatel debutoval až v roce 2017 básnickou sbírkou. Román Rybářská chata (Fiskehuset) z roku 2021 je jeho prozaický počin. Zasadil ho do oblasti Hallingdal ve východním Norsku, odkud sám pochází. Ve výšce skoro tisíc metrů nad mořem tam stranou od civilizace leží jezero, kam vyráží na ryby vypravěč Jon a jeho strýc Ivar.

Stařec a jezero

Ivar stárne a hledá, komu by předal vlastnické právo k jezeru, kam rok co rok, stejně jako jeho předci, jezdívá na podzim lovit pstruhy. Z nedostatku lepších kandidátů jeho volba padá na synovce Jona, muže ve středním věku bez vlastní rodiny, učitelského asistenta a ve volném čase muzikanta, který rád cestuje a zakládá si na své volnosti. Aby Jon získal všechny potřebné dovednosti a vědomosti a mohl starost o jezero od dalšího roku převzít, bere ho Ivar tentokrát rybařit s sebou. Mají spolu strávit týden v prosté rybářské chatě na břehu a den za dnem nahazovat z člunu sítě.

Na počátku se zdá, že protagonisté nemají téměř nic společného a že se jim ani nepodaří najít společnou řeč. Ivar je po většinu času nevrlý, Jonova neobratnost ho rozčiluje a rád mladšího muže poučuje, ať už o praktické stránce rybaření, rodinných tradicích, nebo životních hodnotách. Činí tak často ironicky až rýpavě, na synovcově osamělém osobním životě a jeho pokusech o hudební tvorbu neponechá nit suchou. Když se Jon pokouší bránit, Ivar si vede svou, a tak se mezi nimi často rozhostí mlčení. Jon se ovšem vyznačuje pozoruhodnou dávkou trpělivosti, a přestože má dřiny s rybami i neomaleného strýce tu a tam plné zuby, otevřenému konfliktu se vyhýbá. Strýcovy rady si naopak svědomitě zaznamenává do modrého sešitu, jímž je inspirována původní norská obálka. Ta sice nelahodí oku tolik jako česká (grafická úprava českého vydání je nápadně zdařilá), důmyslně však navozuje dojem autentických zápisků.

Rybí metafory

Ačkoli hlavní osu vyprávění představuje líčení proměnlivého vztahu mezi Ivarem a Jonem a jejich vzpomínek na ostatní členy rodiny a milostná dobrodružství, autorův pozorovací talent a jazykový cit se projevuje spíše při popisu prostředí. V těchto přírodních, lyričtějších pasážích se mu daří zachytit kouzlo okamžiku a čtenáře doslova přenést na břeh jezera, kde fouká čerstvý vítr a slunce klesá k obzoru. V autorově stylu nechybí ani lehce ironický humor, originální průpovídky nebo nápaditá přirovnání: „Osikový lesík na severním břehu jezera zpívá a šumí jako hejno sleďů.“ (s. 23) Zvláštní svéráz příběhu i postav v originále dokresluje menšinová jazyková varianta nynorsk, v Ivarových promluvách prošpikovaná hallingdalským dialektem. Díky tomu autor za knihu obdržel Cenu pro literaturu psanou nynorskem. A i když se jedná o rys do češtiny nepřenositelný, překladatelka Jarka Vrbová standardně odvedla výbornou práci, a český text tak oplývá stejně bohatou slovní zásobou a zvukomalebností jako norský originál. Hudebníka v sobě Bjella opravdu nezapře.

Příjemně poklidné tempo vyprávění, které si lze podle kapitol příhodně rozložit do celého týdne a v souladu s tím pozvolna vychutnávat, narušuje epilog s několika zvraty, které knihu posouvají blíže k mainstreamové literatuře. Bez ohledu na ně Rybářská chata vybízí k nenásilnému a jazykově vynalézavému zamyšlení nad životem, jeho smyslem a směřováním, a to v atraktivním prostředí v srdci norské přírody.