Obrázková kniha do postýlky Kdopak tu spí? (2018, č. 2022) patří k dalším českým překladům knih Petra Horáčka (nar. 1967), česko-anglického výtvarníka a spisovatele, jenž se v roce 1994 po vystudování Akademie výtvarných umění natrvalo přestěhoval do Velké Británie. Se svou britskou manželkou, kterou poznal během pražských studií, má dvě dcery, což jej inspirovalo k tvorbě dětských knih a ilustrací. Hned za své první dvě knihy získal roku 2001 ocenění pro začínající autory (Books for Children Newcomer Award) a od té doby pravidelně vydává čtenáři i kritiky oblíbené knížky pro děti, jež bývají překládány do světových jazyků. Kdopak tu spí? vydalo nakladatelství Portál stejně jako autorovy nejznámější „kousky“ Husu Lízu (2005, č. 2017) nebo typicky britského Papuchalka Petra (2011, č. 2013), které se jen tak neomrzí – i dospělí si je můžou s dětmi prohlížet a číst stále dokola.

Hrdinové Horáčkových publikací, kterých vydal již přes třicet, jsou převážně antropomorfizovaná zvířátka, jež se podobně jako dospělí ocitají v běžných všednodenních situacích a zkoumají zákonitosti našeho světa. Příběhy přímo hladí na duši svou dobrosrdečností, jednoduchostí, přímočarostí a vtipem. Nádherné ilustrace z nich dělají i pastvu pro oči – ani autorovy obrázky však nejsou příliš složité či přeplácané. Mají výrazné, syté barvy a působí, jako by byly malovány dětskou rukou, zároveň jsou umělecky velice propracované. Namísto textu promlouvají za autora spíše ilustrace, Petr Horáček si rád hraje s různými formáty, výtvarnými postupy i velikostí či fontem písma.

Nakladatelství Portál v propagačních popiscích běžně označuje Horáčkovy publikace typu Kdopak tu spí? vázané na kartonových listech za leporela, což může být zavádějící, neboť se nejedná o harmonikově skládanou knihu, jak by se dalo očekávat. Na knize také chybí věkové určení typu 0+; obzvlášť pokud si knihu objednáváte online a nevidíte dovnitř, může být minimalistický obsah i zklamáním – schází totiž psaný příběh, kniha přináší pouze otázky „Kdopak tu spí?“ s jednoslovnou odpovědí. Jedná se o klasickou „lift-the-flap“ knihu s odkrývacími okénky s uživatelsky příjemným formátem (18x18 cm) padnoucí tak akorát do batolecích rukou. Na každé dvoustraně najdeme zvířátko spící za svou „peřinkou“ z listí, rákosí nebo třeba sněhu a naším úkolem je vyzvat dítě, aby ji odklopilo a zjistilo, kdo tam je. Ve svém přirozeném prostředí odpočívá celkem šest tvorů včetně milého překvapení na poslední dvoustraně v podobě pihovatého chlapečka pod skutečnou peřinou. Při zvedání pokrývek se malí čtenáři mohou radovat už předem, neboť části zvířátek nejsou zakryté a lze tak odhadnout, kdo se pod přikrývkou schovává. Jejich zvedáním procvičují jemnou motoriku, paměť a setkávají se s písmeny – správná odpověď se skrývá napsaná velkým písmem z druhé strany okénka. Samotné odkrývání okének představuje pro nejmenší děti skvělou zábavu, jejich nevýhodou však zpravidla bývá menší životnost, neboť děti rády trhají. (Naše vazba doma zatím drží, takže oceňuji zvolenou tloušťku papíru a typ lepidla.) 

Ačkoliv je kniha kraťounká, každá stránka láká strávit více času zkoumáním a obdivováním autorových výtvarných technik, neboť Horáček s chutí míchá různé textury jako kresbu voskovou, pastelkami, tahy štětcem či obtisky. V kolážích knihy Kdopak tu spí? nejprve nakreslil zvířátka s jejich pelíšky, vystřihl je a poté nalepil mezi listy či říční řasy na předem připravené pozadí, čímž se mu podařilo vytvořit prostorový efekt. Spící zvířátka vypadají něžně (i krokodýl a žába!), usmívají se, a když po přečtení usne vaše ratolest, budete se zajisté usmívat i vy.