Poslední listopadový večer odvysílala finská veřejnoprávní televize Yle tradiční přímý přenos ze slavnostního předávání cen Finlandia. V hlavní kategorii tříčlenná porota i letos nominovala šest románů z celkem více než dvou set přihlášených, po delší době však mezi autory nebyl nikdo, jehož díla by vyšla česky.

Už šestou nominaci získal osmašedesátiletý Olli Jalonen, který se mohl stát prvním trojnásobným držitelem této ceny. V románu Stalker-vuodet (Léta stalkování, finsky 2022) se ponořil do pokroucených vztahů uvnitř univerzitního prostředí v polovině sedmdesátých let 20. století, tedy v období tuhé finlandizace. Opakovanou nominaci si po dvou letech připsal Heikki Kännö, který se v ambiciózním tisícistránkovém románu Ihmishämärä (Soumrak lidí, finsky 2022) inspiroval skandinávskou i germánskou mytologií a rozvíjí mnohovrstevnaté úvahy o smyslu umění. Poměrně překvapivě se mezi nominovanými objevila sci-fi prvotina s prvky alternativní historie Krysa (Krysa, finsky 2022) Samiho Tissariho, která nefigurovala v desítce nejlepších literárních debutů. Do užšího výběru se dostaly i mysteriózně poetický román Vainajaiset (volně přeloženo Umrlí, finsky 2022), kterým se po více než dvaceti letech k psaní vrátila Marja Kyllönen, a románový nekrolog s humoristickým nádechem Sivistynyt ja miellyttävä ihminen (Vzdělaný a příjemný člověk, finsky 2022) Eevy Turunen.  

Cenu nakonec získala spisovatelka, novinářka a příležitostná herečka Iida Rauma (nar. 1984) za svůj už třetí román Hävitys. Tapauskertomus (Destrukce. Případová studie, finsky 2022), který tematizuje násilí ve školách, diskriminaci a nespravedlnost. V díle je destrukce přítomná hned na třech úrovních: fyzický i psychický rozpad jednotlivce vystaveného šikaně, destrukce města Turku i aktuálně probíhající zkáza celé naší planety. Sama autorka odmítá používat zavedený termín školní šikana, protože tento výraz podle ní znevažuje utrpení, jemuž jsou oběti školního násilí vystavovány. Upozorňuje také na obrovskou moc slov, která ve třídách zaznívají z úst nejen spolužáků, ale zejména učitelů. V projevu po obdržení ceny Iida Rauma zdůraznila, že jedním z nejzásadnějších darů, které mohou dospělí dětem dát, je čtení, protože člověk, který neumí kriticky číst, je snadno manipulovatelný. 

Zdá se, že osobní zpovědi finskou společností momentálně silně rezonují, protože traumatizujícím zážitkům z dětství a jejich následkům se věnuje i nejlepší prvotina roku 2022, oceněná deníkem Helsingin Sanomat, jíž se stal román Susanny Hast Ruumis/Huoneet (Tělo/Místnosti, finsky 2022) o její dětské zkušenosti se sexuálním násilím.

Cenu Finlandia určenou knihám pro děti a mládež si odnesly Sofia a Amanda Chanfreau za magickorealistický román Giraffens hjärta är ovanligt stort (Žirafí srdce je neuvěřitelně veliké, švédsky 2022). Kniha o desetileté holčičce s bujnou fantazií, která nepoznala maminku a s tátou obývá Žirafí ostrov, je Sofiina prvotina, kterou ilustracemi doprovodila její sestra Amanda, občanským povoláním tatérka. Obě v současnosti žijí ve švédském Malmö, ale šťastné dětství strávily na Ålandských ostrovech, což se do podmanivé atmosféry příběhu jednoznačně vtisklo. 

Nejlepším dílem v kategorii literatury faktu se staly eseje věnované výjimečným (a objemným) literárním opusům, které Ville-Juhani Sutinen přečetl během koronavirové epidemie. Básník, překladatel a literární vědec svou sbírku nazval Vaivan arvoista (Stojí za námahu, finsky 2022) a v děkovné řeči vyzval finské nakladatele, aby nerezignovali na vydávání tlustých knih, a uvedl, že udělenou cenu bere hlavně jako ocenění veškerého psaní o literatuře.