Zatímco dosud probíhalo udělování hlavních finských literárních cen na etapy a vrcholilo většinou počátkem prosince udělením hlavní ceny za nejlepší román roku, rozhodli se letos organizátoři zavedené schéma inovovat a předali v rámci jednoho slavnostního odpoledne tři ceny – kromě hlavní kategorie i ceny za literaturu pro děti a mládež a literaturu faktu.

V hlavní kategorii se utkalo šest románů, které nijak výrazně nepopisují aktuální události ani nálady ve společnosti. Nominaci získal komorní příběh Kariho Hotakainena, lyrický román o dětství před šedesáti lety z pera literárního vědce a kritika Perttiho Lassily, biografický román o osudech fotografa I. K. Inhy, jehož autorem je Panu Rajala, dosud známý spíše jako autor literatury faktu, i dvě díla, která sledují prvek náhody v lidském životě (Selja Ahava, Markku Pääskynen).

Cenu Finlandia nakonec obdržel jazykově, žánrově i vypravěčsky experimentální román devětatřicetileté Laury Lindstedt nazvaný Oneiron. Čtenář se v něm setkává s životními osudy sedmi žen z nejrůznějších koutů světa v okamžiku jejich smrti. Hrdinky se ocitají v jakémsi meziprostoru, v němž čas ztratil na významu a z něhož nelze uniknout. Oneiron je druhý román této autorky a i její debut byl v roce 2007 mezi nominovanými.

Poměrně velkou diskusi však rozpoutal už výběr výše uvedené šestice nominovaných, z níž letos vítěze vybíral hudebník a novinář Heikki „Hector“ Harma. Debatovalo se hlavně o tom, které knihy v tomto výběru chybějí. Letos se tam nevešla žádná prvotina, nebyli zastoupeni finskošvédští autoři a chyběli i mnozí spisovatelé favorizovaní kritikou či čtenáři, mj. i u nás známé Sofi Oksanen nebo Katja Kettu. Bude proto jistě zajímavé porovnat si v lednu oceněné s tzv. stínovou Finlandií, kterou největší finské knihkupectví Akateeminen kirjakauppa uděluje nejprodávanějším titulům v jednotlivých kategoriích.

Cenu Finlandia Junior za literaturu pro děti a mládež obdržela ergoterapeutka Nadja Sumanen za svou prvotinu nazvanou Rambo. Čtrnáctiletý hrdina s diagnózou ADHD v ní prožije neobvyklé léto na venkově. Román se letos v prosinci dočká také dramatizace na jedné ze scén Finského národního divadla.

V kategorii literatura faktu byla oceněna kniha kulturního antropologa Tapia Tamminena Kansankodin pimeämpi puoli (Temnější stránka Švédska), který se při pátrání po kořenech švédského neonacismu ponořil až do hloubi 19. století.