Norská literární cena Brageprisen 2022
Hlavní literární ceně v Norsku letos kralovaly autorky, mezi laureáty se probojoval pouze jeden muž. V tematickém ladění oceněných knih je zřejmý již několik let neutuchající zájem tvůrců o odkrývání smutných či tragických etap norských dějin a jejich přibližování nejen dospělým čtenářům.
Nejsledovanější literární cena Norska Brageprisen byla jako každý rok udělena i v roce 2022 na konci listopadu. V kategorii beletrie pro dospělé si ocenění odnesla Ingeborg Arvola (nar. 1974) za román Kniven i ilden (Nůž v ohni, norsky 2022). Hrdinkou prvního dílu plánované trilogie je autorčina prapraprababička, která se v polovině 19. století nebojí přestěhovat se dvěma nemanželskými dětmi na úplný sever Norska, dát průchod svým citům i erotické touze a stát si za vlastními názory. Ve veskrze severském příběhu potkáváme silnou nezávislou ženu, nemilosrdnou a současně úchvatnou krajinu, jíž vtiskuje tvar mimo jiné i tamní sámské obyvatelstvo. Dle vyjádření poroty píše Ingeborg Arvola tak plasticky, že čtenář z jejích slov cítí pach krve po porážce sobů, chlad sněhu i teplo ohně.
Kategorii literatury faktu ovládl Trygve Riiser Gundersen (nar. 1970) s dílem Haugianerne (Haugiáni, norsky 2022). Lidový luteránský kazatel Hans Nielsen Hauge a jeho stoupenci jsou dnes uznávanými postavami norské historie. Na začátku 19. století ale vše vypadalo jinak, tehdy byl na Haugeho vydán zatykač, byl považován za fanatika a nepřítele země. A právě jeho cesta od společenského rebela k adorovanému představiteli národa je tématem knihy.
V otevřené kategorii, v níž dostane každý rok příležitost jiný žánr, byla letos oceněna literatura faktu pro děti a mládež, konkrétně autorka Ida Larmo (nar. 1981) za komiks Rigel – Urettens ekko (Rigel – Ozvěna nespravedlnosti, norsky 2022). Příběh dvou válečných zajatců, kteří přežijí britské bombardování německé zajatecké lodi Rigel v roce 1944, zpracovává jednu z tragických kapitol norské historie, jejíž obětí se stalo přes dva a půl tisíce mužů. Emotivní text i ilustrace zobrazují mnohá utrpení války, jako je smrt, vyčerpání, hlad či zneužívání moci, současně ale vyzdvihují také hodnoty jako přátelství, vřelost a lidskost.
Nejlepší beletristickou knihou pro děti a mládež se stal titul Familien Brattbakk (Rodina Brattbakkových, norsky 2022) Julie Kahrs (nar. 1985). Jde o neobyčejně zábavné, divoké a nepředvídatelné vyprávění o jedné zvláštní rodině, která se přestěhuje do nového města. Ztrácejí se v něm děti, zuří bouřky a za stromy číhají stíny. Dětský čtenář se stává detektivem, jenž se snaží v bláznivém sledu událostí najít smysl toho všeho a současně pochopí, že nejdůležitější na světě je někam patřit a mít někoho rád.
Čestné ocenění, jež se uděluje osobě nebo instituci, která přispěla k šíření norské literatury nebo ke zvýšení její kvality, putovalo tentokrát do rukou básnířky a spisovatelky mnoha žánrů Gro Dahle (nar. 1962). Porota u ní vyzvedla schopnost citlivě, ale otevřeně psát o těžkých tématech v knihách určených dětem. V její poezii potom zdůraznila formální jednoduchost se silně existenciálním nábojem.
Ani od jednoho z oceněných tvůrců zatím není k dispozici žádný překlad do češtiny, snad prestižní literární cena některému z nich otevře dveře i k zahraničním čtenářům.