Jakuba Katalpa ve svém díle přináší nečernobílý pohled na svět, na minulost, přítomnost i motivace svých hrdinů. Je držitelkou mnoha prestižních ocenění; za debut Je hlína k snědku? a za prózu Němci byla nominována na Magnesii Literu, za druhou jmenovanou potom získala cenu Josefa Škvoreckého a ocenění Česká kniha. Právě dramatizovanou četbu Němců mají od poloviny září možnost poslouchat uživatelé Audiotéky.

Román sleduje dvě časové linie, přičemž ta přítomná rámcuje události z rodinné minulosti. Rámcový děj zprostředkovává vypravěčka Lucie (čte Eliška Zbranková), která své jméno získala až v audioknize a v původním textu je bezejmenná. Napjatě sledujeme její pátrání po osudech své německé babičky, jejímuž životnímu příběhu je vyhrazená linka z minulosti. Po pohřbu svého otce Konráda Mahlera se Lucie rozhodne zjistit, proč biologická matka – nazývaná babička Rissmannová – jejího otce jako dvouměsíčního kojence opustila a odešla bez něj do své německé vlasti. Alespoň tak jednoduše a tvrdě se to traduje v rodinné historii, a přestože mohly po pádu komunismu obě strany navázat osobní kontakt, ani z jedné strany, pro Lucii překvapivě, doposud nepřišel impulz cokoli si vysvětlit či napravit.

Audiotéka se rozhodla román převést do nezkrácené dramatizované četby, což v zásadě nebyl špatný nápad. Původnímu textu se zdařile věnovala zkušená dramaturgyně Ilona Smejkalová. Děj má spád, nejsou v něm hluchá místa. Dramaturgyně umně využila autorčin talent pro úderné a krátké dialogy. Dramatizovaná četba je rozdělena do devíti kapitol a dodržuje tak členění původní knihy, které je zohledněno i v rozdělení zvukových stop. Posluchač, který knihu už zná z vlastní četby, se tak při poslechu bez problémů orientuje a může si bez obav z nepřesností vybrat k poslechu oblíbenou kapitolu. Posluchač neznalý příběhu se pak nemusí obávat, že by mu něco podstatného uteklo. Mistrem zvuku, který měl na starost i mix dialogů a postprodukci byl Bojan Bojič, a hudbu vytvořil Jakub Kudláč, který audioknize skvěle posloužil tím, že jeho hudba na sebe nestrhává pozornost, není jí nadbytečně mnoho a mezi kapitolami pěkně dokresluje atmosféru situace.

Všechny hlavní postavy mají „svůj“ hlas, až na Kláru, v jejíž roli se postupně vystřídají tři interpretky. Každá z nich zosobňuje určitou etapu v hrdinčině životě: mladinkou naivní dcerku z dobré rodiny zpřítomňuje Antonie Barešová, dospělou svéhlavou a nezávislou učitelku Bára Poláková a nemocnou, umírající seniorku pak Carmen Mayerová. V drobných a okrajových postavách se hlasy narátorů opakují, ale neruší to vnímání a ani v případě nepozornosti posluchač neztrácí přehled o ději. Z logiky příběhu má největší prostor Klára Kollmannová, mladá, nikoli už dívka a ještě ne zralá žena. Režisérka Natálie Deáková do této životní etapy obsadila Barboru Polákovou, která ač je jistě jménem, které přivábí i neposluchače audioknih, nemá s vlastním načítáním audioknih bohužel vetší zkušenosti a na výkonu je to silně znát. Její reakce na partnery zní i v emotivních případech ploše, jako by je ani nevnímala a pouze odříkávala své repliky, bez ohledu na partnery i danou situaci. Z děje však vyplývá, že takovýto odstup či plochost postavy není v intencích původního textu. Vypadá to, jako by Poláková k textu přistoupila spíš jako ke scénickému čtení, nikoli jako k živé interpretaci role. Ostatní, zkušenější kolegové oproti tomu odvádějí solidní, v některých případech i skvělý výkon. Platí to zejména pro životem zklamanou Gertrude Rissmannovou v podání Vandy Hybnerové, Lukáše Příkazského v roli učitele Ericha Fuchse, Jana Hájka coby tajemného Emila Weissmanna, který se nakonec ukáže v úplně jiném světle, než v jakém ho celou dobu vidíme, či Pavla Baťka jako Huga Melmana. Spolu s některými interprety menších a drobných rolí a adekvátně v dialozích reagují, hlasem prokreslují citové pohnutky svých postav. Právě kvůli nim stojí audiokniha za poslech.

Asi nejtěžším úkolem však byla pověřena Tereza Hofová, jejíž vypravěčský hlas posluchače provází dějem a zprostředkovává popisy nálad, pocitů a atmosféry. Daří se jí to na výbornou a z její četby je poznat, že se textem pečlivě zabývala v předpřípravě, takže ví, co přijde v následujícím okamžiku, a živě na to reaguje.

Nejedná se o klasickou audioknihu, kterou lze zakoupit na fyzickém nosiči, takže nemá ani fyzický obal, ani booklet, který by nabízel bližší informace o díle, autorce, interpretech či interpretaci samotné. Audiokniha je k dispozici pouze v aplikaci Audiotéky. Pro zájemce o nahlédnutí do zákulisí výroby audioknihy připravila produkce dva bonbonky ke zhlédnutí na platformě YouTube. Nabízí nám ke zhlédnutí teaser k audioknize a také krátké video, takzvané „making of“, kde sledujeme interprety ve studiu při nahrávání audioknihy a kde si můžeme vyslechnout jejich názory na ztvárňovanou postavu.

Troufnu si říct, že necelých jedenáct hodin poslechu čtenáři přináší vědomí proměnlivosti a nejednoznačnosti života. Nenásilně ho vede k jakési bilanci a přehodnocení vlastního i cizího počínání. Autorčina práce se slovem, výběr témat a především zpracování přinese posluchačům pocit, že s poslechem dostali víc než jen něco „zajímavého“ do uší.