Polská spisovatelka a kulturní organizátorka Anna Cieplak (nar. 1988) debutovala před pěti lety. Ve své tvorbě, do češtiny dosud nepřeložené, se zabývá sociálními otázkami a každodenností. Vyzdvihuje téma dospívání, sociálních nerovností a problémů obyčejných lidí, kteří žijí v různých městech Slezského vojvodství, odkud autorka pochází. Autorčin styl plný krátkých, jadrných vět, originálních přirovnání a odlehčených popisů peripetií mladých lidí jí vynesl mnoho ocenění i nominací. Po nepříliš vydařeném románu Lekki bagaż (Cestovat nalehko, 2019) se Cieplak na literární scénu téměř vítězoslavně vrací s románem Rozpływaj się (Rozplývej se, 2021), příběhem o generaci takzvaných eurosirotků a pocitu nestálosti, který je všude doprovází. Nejnovější spisovatelčinu knihu nelze za žádných okolností pokládat za nudnou nebo monotónní i přesto, že mnohé rysy má společné s díly předchozími.

Nejistota
Tichým, avšak důležitým hrdinou románu, který autorka věnovala „osobám kolísajícím – těm, kteří nevědí, co bude“, se stává stěží pojmenovatelná nejistota. Alinu, Marku, Janka a Roberta, čtyři románové vypravěče, vyrůstající na jednom dvorku v blíže nespecifikovaném hornoslezském městě, pocit podobné nejistoty charakterizuje. Nestálost konce devadesátých let zažívají už jako teenageři z rozvrácených rodin: jediní blízcí, kteří jim zůstali, se celým srdcem oddávají workoholismu nebo emigrují na Západ a děti odkazují samy na sebe, případně na sousedy. Jelikož dárky a peníze posílané ze zahraničí nemohou nahradit rodičovskou péči, každý z hrdinů musí vzniklou prázdnotu vyplnit po svém. Následky osamělého dospívání jsou různé: Robert se stává závislým na psychoaktivních látkách, Alina se musí v expresním tempu připravit na roli matky a pro Janka i Marku končí útěk z rodného města za lepším životem rozvodem a hypotékou.

Ne, to není prozrazení konce, protože Anna Cieplak nám nedovolí příběh sledovat chronologicky: jednou pozorujeme myšlenky a zážitky dospívajících bloudících životem, jindy ty, které patří neméně ztraceným dospělým, které nečekaná událost přinutí znovu spolupracovat. Hlavní hrdinové střídavě vyprávějí střípky své historie a udávají tím románu pulzující rytmus. Postupně se však narativní linky z různých let spojují a utvářejí koherentní, univerzální příběh o generaci současných třicátníků. Časové a vypravěčské skoky činí z Rozplývej se patrně nejpropracovanější román Anny Cieplak, složitá struktura si však vyžaduje zvýšenou čtenářovu pozornost.

Děj románu je zasazen do let 1999–2019, kniha tak může být vnímána i jako subjektivní svědectví měnícího se Polska, což dobře reflektují i vedlejší postavy, například Omama. Jméno vzniklo propojením výrazů oma, což ve slezském nářečí znamená babička, a mama (máma). Omama tak symbolizuje období transformace, umí se přizpůsobit nové situaci a stejně jako mnoho Poláků odjíždí za prací do Německa. Další vedlejší postava, otec Janka s Robertem, je ještě pořád přesvědčená o důležitosti práce horníka, ale sebevědomě se cítí jenom v podzemí nebo v hospodě s „kumpány“ ze šachty, zatímco jeho vnučka se účastní klimatických stávek, zajímá se o masové vymírání zvířat a fakt, že ji vychovává lehce excentrická matka, ji nechává chladnou. Doly se pomalu mění v turistické atrakce a zastaralé komunistické motto „Naše srdce, myšlenky a činy tobě, socialistická vlasti!“ na střeše největšího katovického paneláku nahrazují reklamy na supermarket. Obraz Horního Slezska u Cieplak ztrácí svůj stereotypní, homogenní, důlní charakter, „rozplývá se” a globalizuje, díky čemuž získávají popisované události univerzálnější rysy.

Strohost stylu, barvitost nářečí
Z hlediska jazykového je zajímavým rysem zapojení slezského nářečí v dialozích, které zabarvují a oživují děj. Odlišnost postav zdůrazňuje Cieplak také pomocí různých stylistických projevů. Čtyři vypravěči představují čtyři způsoby myšlení a vyjadřování. Každý z hlavních hrdinů popisuje společné vztahy ze své vlastní perspektivy, odlišně vnímá a jazykově přetváří svět, který jej obklopuje. Autorce se i navzdory těmto narativním experimentům daří udržet jednotný styl, který charakterizují krátké, stručné věty a originální postřehy hrdinů.

Rozplývat se po polsku i po česku
Rozplývej se je další kniha Anny Cieplak o dospívání, které však v tomto případě nikdy nebere konce. Ustavičné návraty vypravěčů do minulosti posilují dojem, že jejich dospělý život není ničím jiným než následkem zkušeností z mládí a snahy osvobodit se od něj nepřinášejí očekávaný úspěch. Stejně tak se jedná o povedený, nepatetický a realistický příběh o současném Polsku, který čtenáře vtáhne do děje. V osudech Aliny, Marky, Janka i Roberta se odráží historie generace, která už nemohla napodobovat své rodiče a do dospělosti vstupovala v nové, kapitalistické době. Nejeden čtenář objeví u Anny Cieplak své vlastní náctileté nebo dospělé já. A nemusí to nutně být čtenář polský. Titulní rozplývání se má přece velmi otevřenou povahu, jak deklaruje autorka sama na obálce polského originálu: „Rozplývání je stav, kdy ještě jsme, ale zároveň už mizíme. Je to moment nejistoty, kdy toužíme, aby nám kdokoliv v našem okolí dal jasnou odpověď, co od něj můžeme očekávat a jestli mu můžeme důvěřovat. Ale ví to vůbec někdo?“