Zelený komiks
Pestrý komiksový průvodce s humorem i vážnou tváří seznamuje především mladší čtenáře nejen s nejrůznějšími živočichy, rostlinami či přírodními zajímavostmi, ale též s problémy, jimž v důsledku lidské činnosti čelí. Nic ovšem není ztraceno. Tvůrci vedle bědování i poradí, jak se k okolnímu světu chovat ohleduplněji.
Co může být krásnějšího než si o víkendu vyrazit autem do přírody, nadýchat se čerstvého vzduchu, dát si něco dobrého na zub a po návratu do vyhřátého domova si dopřát dlouhou sprchu? Někdy ovšem zapomínáme, že na světě nejsme sami a že živá i neživá příroda zde není pouze pro naši potěchu a bezuzdnou spotřebu. Pokud nebudeme uvažovat o vlivu našeho chování na okolní svět, mohlo by se stát, že vyrazit si už nebude kam, čerstvý vzduch se stane minulostí, jídla bude nedostatek a čistá voda vzácností. To samozřejmě neznamená, že bychom se měli zbavit všech výdobytků moderního světa. Bohatě postačí chovat se tak, aby naše činy neměly negativní a nevratný dopad na biosféru, což ale nutně neobnáší vzdávat se pohodlí či svobody (pakliže svobodou nemíníme pálení pneumatik na dvorku a pohodlím drbátko ze slonoviny). Jenže které činy jsou škodlivé, a které nikoli? To se hlavně mladším čtenářům rozhodli upřesnit ekologický novinář Ole Mathismoen (nar. 1961) a kreslířka Jenny Jordahlová (nar. 1989) v komiksu Zelená (se) Země (Grønne greier, 2018), který není jen o ochraně přírody a životního prostředí, ale představí i různé zajímavosti ze světa rostlin, zvířat, hub a jiných organismů.
Autoři totiž věří, že pokud chceme být k přírodě šetrnější, je důležité ji nejprve poznat, porozumět procesům, jež se v ní odehrávají, a konečně pochopit, nakolik je pro náš život důležitá. V první ze sedmi kapitol proto například vysvětlují, co jsou to deštné pralesy a proč je v nich vysoká biodiverzita, co je to ekosystém, proč a kam migrují práci, co jsou to přirozené lesy, jaký význam mají mokřady nebo proč listí na podzim mění barvu. V té další se dozvíme, proč jsou dnes kratší zimy, jak plyny ovlivňují klima, proč stoupá hladina moří či jaký vliv mají současné klimatické změny na korálové útesy, jež jsou oceánskou obdobou deštných pralesů. Milovníky zvířat potěší třetí kapitola, která čtenáře seznámí s hmyzem, objasní význam opylovačů, žížal nebo pavouků, upozorní na nelegální lov různých živočichů, ukáže, jak postavit hmyzí hotel, vylíčí, jak u zvířat probíhají námluvy nebo proč světlušky svítí, a prozradí, koho ohrožují zdivočelé domácí kočky.
Po těchto většinou nevinných nebo přinejmenším neutrálních otázkách se však autoři pouštějí na trochu ožehavější půdu, když rozebírají pojmy jako „zelený obrat“ či „udržitelnost“, objasňují, co je to kyselý déšť, proč jsou oceány plné plastů (jež nakonec skončí i na našem talíři), jak znečištěný vzduch souvisí s astmatem nebo proč je barbarské lovit zvěř pro kožešinu. Odhodlaně také hovoří o významu těžce dojednané klimatické dohody a nevybíravě kritizují Donalda Trumpa za to, že od ní odstoupil. A ekologické, nebo lépe řečeno environmentalistické tematiky se drží až do konce knihy. Nezůstávají přitom jen u pochmurného výčtu problémů. V kapitole Ekologické vychytávky proberou mimo jiné důležitost recyklace nebo využitelnost obnovitelné energie a vysvětlí, v čem se, především z hlediska vlivu na životní prostředí, liší bioenergie od energie získané z fosilních paliv. V samotném závěru pak čtenářům poradí, jak mohou k řešení různých environmentálních problémů přispět oni sami, ať už omezením konzumace hovězího masa, tříděním odpadu, nakupováním věcí z druhé ruky, neplýtváním potravinami či hubením dobře známých plzáků španělských (nejlepší jsou prý obyčejné nůžky).
Už z hrubého nástinu obsahu je patrné, že autoři nejsou žádní troškaři a přes nikterak závratný rozsah komiksu toho probrali opravdu hodně. Má to však celkem prosté vysvětlení. Zelená (se) Země totiž není výsledkem snahy vytvořit vyčerpávajícího průvodce mladého ochránce přírody, nýbrž souborem povětšinou jednostránkových komiksů, jež původně vyšly v norských dětských novinách. Přestože se autoři snažili tuto „necelistvost“ zahladit logickým seřazením komiksů a jejich uspořádáním do sedmi zastřešujících kapitol, občas tato fragmentární povaha přece jen prosvítá, a to třeba v tom, že některá témata by si rozhodně zasloužila víc než jednu stránku a v této formě působí trochu useknutě.
Jak zaznělo výše, kniha je určena primárně mladším čtenářům – byť starším v jejím přečtení samozřejmě nic nebrání a určitě to pro ně nebude ztráta času – což se projevuje poměrně jednoduchou kresbou, pestrými živými barvami, absencí méně známých termínů i kvízy, jež průběžně ověřují, co si čtenář z textu odnesl. Za vyzdvihnutí rozhodně stojí pečlivý překlad, který není jen strojovým převedením originálního díla, ale v maximální míře se snaží různá fakta, čísla a jiné údaje přizpůsobovat českému prostředí. Takže se kupříkladu nedozvídáme, jaké druhy žížal jsou nejběžnější v Norsku, nýbrž které druhy nejčastěji najdeme na našich zahradách.
Zaměření komiksu na mladšího čtenáře se mimo výše uvedené manifestuje také tím, že jednotlivé problémy jsou podány jednoduše, nekomplikovaně a s jasným světonázorem, což bezpochyby popudí různé Klause a Kremlíky či jiné klimaskeptiky dohadující se, zda za globální změnu klimatu a související problémy může člověk jen ze 49, nebo z 51 procent. A ani nezpochybňuje názor, že lepší je dělat alespoň něco než doufat, že to nakonec nějak dopadne. Je tedy pravděpodobné, že Zelená (se) Země pro někoho bude ztělesněním rudo-zelené propagandy. Snaha o centrističtější úhel pohledu by nicméně v tomto případě byla na úkor srozumitelnosti. Celkově se každopádně jedná o poutavé naučné dílko, jehož překlad do češtiny potěší a které opět ukazuje, že komiks je pro popularizaci nedocenitelným médiem.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.