Na Zemi dnes žije přinejmenším pět až deset milionů druhů organismů a podle některých teoretických odhadů by jich mohla být i miliarda. Ať je to, jak chce, vědecky byla dosud popsaná jen menší část z nich, nemluvě o druzích již vymřelých, po nichž se nám často nezachovaly žádné stopy. Život je zkrátka všude kolem nás a za čtyři miliardy let od svého vzniku na sebe vzal mnoho podob. Jenže jak se v tom nespočtu živých bytostí vyznat? S tím se rozhodl malým přírodozpytcům pomoct známý britský spisovatel, básník a performer Mike Barfield, s nímž se čeští čtenáři mohli před nedávnem seznámit třeba i díky oceňované knize Atom v kupce sena, která hravou formou přibližovala více i méně známé zástupce periodické tabulky prvků a získala Zlatou stuhu za nejlepší překlad v kategorii populárně-naučné literatury pro děti a mládež.

Jeho nová kniha, nazvaná Hele, život! (That's Life!, 2021), na předchozí titul v mnohém navazuje. I tentokrát Barfield přizval ke spolupráci ilustrátorku Lauren Humphreyou a i tentokrát čtenáře provází příběhem supervědecký detektiv Šerlok Houbeles se svými pomocníky Kryšpínem a Kryšpínou. Místo celkem hezky uspořádaných chemických prvků se však autor zaměřil na podstatně zašmodrchanější věc, přesto se v jejím rozplétání neztratil. Po nezbytném úvodu, v němž představuje základní charakteristiky života a čím se živé odlišuje od neživého, se dotkne zásadní, leč stále nevyřešené otázky, tj. kdy a kde vznikl pozemský život. Upozorňuje přitom na poslední dobou celkem oblíbenou odpověď, že to mohlo být kolem hlubokomořských průduchů, ale nevylučuje ani jiná místa. Po objasnění rozdílu mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou (samozřejmě tak, aby tomu rozuměli i menší čtenáři), se Barfield dostává k samému srdci biologie, totiž evoluci a myšlence, že všechny pozemské organismy pocházejí z jednoho společného předka, jak to celkem dobře zachycuje takzvaný strom života.

Právě strom života, z nějž se postupně odvětvují jednotlivé větve, větvičky a nejnovější výhonky představující biologické druhy, umožňuje přírodu rozškatulkovat do vzestupných taxonomických jednotek, od rodů, čeledí a řádů po třídy, kmeny a říše (případně ještě domény, ale to už by přesahovalo záběr knihy). I když by se mohlo zdát, že přinejmenším na vyšších úrovních bude mít biologie už celkem jasno, opak je pravdou. Stále totiž probíhají diskuse, kolik říší vlastně existuje, kde jsou jejich hranice a podle čeho je vůbec rozdělovat. Barfield se rozhodl využít poměrně nový systém sedmi říší (Archea, Bacteria, Protozoa, Chromista, Planta, Fungi, Animalia), což není jen vědecky opodstatněné, ale především přehledné a pro účely knihy praktické. Autor tak postupně představuje trochu extrémní archea, všudypřítomné bakterie, nepatrné prvoky, rozmanitá chromista (patří mezi ně například rozsivky a některé řasy), zelené rostliny, stále nedoceněné houby a samozřejmě živočichy.

Zatímco prvním čtyřem skupinám věnuje autor pár odstavců a houbám jen o trochu více, rostliny už pro sebe mají celé čtyři kapitoly a živočichové si coby naši nejbližší příbuzní uzurpovali takřka polovinu textu. U nich totiž nezůstává pouze u obecného popisu či nejzákladnějšího rozdělení, ale dostane se i na stručné charakterizování nižších taxonomických skupin (kmenů, tříd i řádů), jako jsou měkkýši, členovci, hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci, primáti a tak dále. Na závěr pak přijde řeč i na velice aktuální otázku rychlého vymírání biologických druhů či na možnost existence života ve vesmíru, již autor pokládá za velmi pravděpodobnou.

To ale není zdaleka vše. Stejně jako v případě Atomu v kupce sena se i v Hele, život! mohou čtenáři těšit na desetidílný komiks, kterým jsou prokládány jednotlivé kapitoly a jenž se věnuje především velkým postavám a zásadním událostem z dějin biologie: od Aristotela a jeho první dělení živých organismů či nizozemského průkopníka mikroskopie Antoniho van Leeuwenhoeka po otce moderní taxonomie Carla Linného, Charlese Darwina, jenž vyslovil teorii přírodního výběru, a Gregora Mendela, brněnského opata, který stál u zrodu genetiky. Krom toho opět nechybí řada zajímavých praktických pokusů, rad a návodů, například jak si udělat herbář, jak připravit domácí sýr nebo jak si vyrobit „gumové vajíčko“, takže si na své přijdou i činorodější zájemci o biologii.

Mike Barfield znovu ukazuje, že i ne úplně jednoduché téma dokáže zpracovat poutavě, srozumitelně, vtipně a s ohledem na cílového čtenáře, kterého nezatěžuje zbytečnými podrobnosti, nejistotami či akademickými problémy. Přesto se však neuchyluje k nemístným zjednodušením a poskytuje hodnotný vhled do problematiky. K tomu nepochybně přispívá i citlivá kresba, která využívá spíše jemnější odstíny a povětšinou je poměrně jednoduchá. Je-li to ale potřeba, umí vystihnout podstatné detaily a text tak symbioticky doplňuje (u ilustrací, včetně komiksu, platí v podstatě totožné hodnocení jako v případě Atomu v kupce sena). Jistě, dalo by se namítnout, že autor možná až příliš upřednostňuje živočichy či rostliny na úkor kupříkladu bakterií, jež by si vzhledem ke svému významu pro život zasloužily trochu více prostoru, nicméně jde o rozhodnutí vzhledem k cílovému čtenáři (7+) pochopitelné. Hlavní cíl, totiž představit život jako naprosto fascinující jev a upozornit, že jeho systematické dělení není nuda, nýbrž vhodný způsob, jak se v něm zorientovat, splňuje výtečně.