Dosavadní knižní počiny Davida Böhma (nar. 1982), ať už vlastní autorské, nebo ty, na nichž se spolupodílel jako ilustrátor, dávají tušit, že když se pustí do tématu, jakým je Antarktida, bude to stát za to a nebude to nuda. Pokud Böhmovu tvorbu neznáte, stačí letmý pohled na první strany jeho nové knihy a bude vám jasné, že se dokáže na věci okolo nás dívat vlastníma očima. Názvy kapitol v obsahu jsou rozprostřeny do tvaru nejchladnějšího kontinentu a hned na další stránce musíte publikaci otočit hlavou dolů, abyste si mohli přečíst její podtitul. Nejde ale o samoúčelný vtip, Antarktida se nachází na konci naší zeměkoule, ale kde je vlastně na kouli dole a kde nahoře? Kdo ví, ať se přihlásí…

Nekonvenčnost a hravost, vizuální i textová, je zjevným trendem současné dětské literatury, zejména té faktografické. Böhmova tvorba je v tomto ohledu na světové úrovni, a tak není překvapením, že si našla cestu i za hranice. A jako Antarktida (2019) vznikla na popud Böhmova německého vydavatele a v Německu také vyšla dřív než v domovském Labyrintu. U nás byla několik měsíců po svém vydání oceněna Zlatou stuhou v kategorii literatury faktu pro děti a mládež a pronikla i do nominací výročních cen Magnesia Litera.

Jižní polární oblast v sobě skrývá mnohé, pro cestovatele představuje stále těžko dosažitelnou exotiku, oplývá specifickou faunou a florou a v její krajině lze vyčíst stopy lidského zacházení s planetou Zemí. Ani jeden z aspektů Böhm neopomíjí a přidává ještě něco málo z vlastních zážitků při setkání s tímto nejstudenějším, nejsušším, nejvyšším a největrnějším světadílem. Ve stručnosti mapuje historii objevování a dobývání této končiny (v dětsky hravě nazvané kapitole PRGA). Umí vyhmátnout i nečekané zajímavosti, nad kterými se dospělý pousměje a u dětí budou jistě bodovat. Taková je například pasáž o tom, že i mezi krami jsou potřeba hasiči, lékaři nebo kuchaři.

Böhmova ilustrovaná encyklopedie je pojata jako výtvarná i žánrová koláž. Každá dvojstránka je jiná – obsahuje jiný ilustrační vtip nebo nečekaný výjev a má svou barevnost. Autor rád pracuje s kolážemi, všelijak dotvářenými fotografiemi i komiksovou kresbou. K jeho rukopisu patří také hra s fonty a velikostí písma. Stejně tak je na první pohled zřejmá pestrost forem, najdete tu komiks (ten je dílem Böhmova kolegy Jiřího Franty), mapy, osobní deník zachycující i zážitky autorových synů, kteří byli na Antarktidě spolu s ním, návod na přežití v extrémních podmínkách nebo osvětový plakát o tom, jak dlouho se rozkládají různé člověkem vyráběné předměty od žvýkaček po čistítka uší.

Pro konzervativnějšího čtenáře může publikace působit až příliš barevně, záplava vizuálních až klipovitých vjemů zprvu odvádí pozornost od textu. A jako Antarktida ale není jednorázové čtivo. Ideální je začít prohlížením a postupně se k publikaci vracet, dopřát si čas a prozkoumat ji v klidnějším tempu. Roztříštěnost je vyvážena tím, že každá dvojstránka, jež se někdy rozvírá do čtyřstránky, se soustřeďuje na jedno téma, a autor tak umožňuje číst knihu na přeskáčku a vracet se dle libosti.

Nenechte se zmýlit prvním dojmem, A jako Antarktida není kniha pro malé děti, rozhodně tedy ne pro prvostupňové čtenáře do 10 let. Ti se neobejdou bez průvodce, který jim pomůže se v textu zorientovat, nenechat se zahltit ilustracemi a opravdu si knihu „přečíst“. Informací je tu hodně a mnohé z nich si možná poprvé v souvislostech uvědomí i dospělí. Jim je navíc adresována i filozofující vrstva encyklopedie, která se ptá, kde končí lidská touha dobývat a poznávat a kde začíná naše sebestřednost a konzumnost, jíž se každým dnem zapisujeme do všech koutů naší modré planety.