Rozloučení s Andrejem Bitovem
Bitov, Andrej

Rozloučení s Andrejem Bitovem

3. prosince 2018 zemřel ruský spisovatel, milovník jazzu a Puškinova díla Andrej Bitov. Autora mohou čeští čtenáři znát především díky jeho románu Puškinův dům, jehož český překlad čekal podobně strastiplný osud jako ruský originál. Dožil se 81 let.

Andrej Georgijevič Bitov (27. 5. 1937 – 3. 12. 2018) byl ruský spisovatel, jeden z předních představitelů generace působící od konce padesátých let, jehož texty se dnes již řadí ke klasice moderní ruské literatury. Čeští čtenáři se mohli s jeho dílem seznámit poprvé už v roce 1972 díky sbírce povídek Odkud se bere láska (přel. Věra Kružíková) a dvěma novelám vydaným společně pod názvem Pénelopé. Do těchto sbírek byly zařazeny povídky, které mu vycházely na konci šedesátých let. V té době ale pracoval již i na svém nejvýznamnějším díle, románu Puškinův dům, který začal psát v roce 1964 na základě zážitků ze soudního procesu s básníkem Josifem Brodským. Na románu pracoval až do roku 1971, kdy začal vycházet samizdatově, až byl nakonec publikován v roce 1978 v USA. Publikování v zahraničí a účast na necenzurovaném almanachu Metropol vedly k zákazu vydávání Bitovových děl, který byl zrušen až během pěrestrojky v roce 1986. Puškinův dům se tak dočkal ruského vydání až v roce 1987, kdy byl vydáván v časopise Novyj mir, a knižně vyšel dokonce až v roce 1989. Ještě strastiplnější byla jeho cesta k českým čtenářům. Ačkoli byl překlad hotov již dávno předtím (např. na iLiteratura.cz o něm informovala Libuše Bělunková v roce 2003), publikace se román dočkal až v roce 2014. Bohužel jeho překladatelka Vlasta Tafelová se vydání jednoho ze svých nejzásadnějších překladů nedožila (zemřela v roce 2006).

Kromě děl zrcadlících sovětskou realitu života v období destalinizace a následnou rezignaci mnohých zástupců ruské inteligence během brežněvovské éry se Bitov inspiroval také díly Alexandra Sergejeviče Puškina.

Na Bitova jako milovníka nejen literatury, ale také vysokohorské turistiky a jazzu vzpomínali v loňském roce, při příležitosti jeho 80. narozenin, autoři článku publikovaného na lenta.ru. Připomínají v něm také jeho zálibu ve vytváření neobvyklých památníků, z nichž asi nejznámějším je malá plastika ptáčka umístěná nedaleko petrohradského Michajlovského zámku známá jako Čižik-Pyžik.

Podle jeho scénářů bylo také natočeno několik filmů, např. Černý pasažér (1966), Zakrytije sezona (1974), V četverg i bol’še nikogda (1977) a Tri dňa i dva dňa (1981).

 

Portrét

Spisovatel:

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země: