Severské země nejsou utopie
„Severské země nejsou utopie. Dokáží vytvářet dobré rámcové podmínky pro kvalitní život, ale nejsou bezchybné,“ říká v rozhovoru dánský autor Meik Wiking, který se proslavil svými knihami na téma spokojeného životního stylu s mystickým názvem „hygge“.
Meik Wiking (nar. 1978) je ředitel The Happiness Research Institute v Kodani. Tento nezávislý think tank se zabývá tím, proč jsou lidé v některých zemích šťastnější než v jiných. Wiking vydal na toto téma několik úspěšných a hojně překládaných publikací, z nichž dvě – knihy Hygge (česky 2017) a Lykke (česky 2018) – si mohou přečíst i čeští čtenáři.
iLiteratura: Hygge byl ještě před pár lety výraz pro poměrně intimní fenomén, který byl pevně zakotven v dánské společnosti, ale v zahraničí s ním byli obeznámeni jen lidé dobře znalí dánské kultury a jazyka. Před dvěma lety se z něj stal globálně známý pojem a uznávaný životní styl. Ovšem do světa ho neprodali Dánové, ale Britové, kteří si u Dánů objednali řadu knih o hygge. Proč si vybrali právě dánské hygge a co jim schází?
Meik Wiking: V posledních letech zažíváme celkově velký zájem o skandinávskou kulturu. Všeobecně se má za to, že se severským zemím daří vytvářet podmínky pro dobrý život. K tomu se přidává například i úspěšný export dánských televizních seriálů, v nichž nahlížíme pod pokličku našeho životního stylu.
Je pravda, že boom ohledně hygge vzešel z Británie, avšak hygge nalezneme i v mnoha jiných zemích, rozdíl je jen v tom, že Dánové pro něj mají výraz. Tady vidíme, jakou moc má řeč. Je úžasné, že můžeme nabídnout slovo, díky němuž si ve všedním dni všimneme hezkých věcí.
iLiteratura: Vaše knihy se překládají do 38 jazyků. Proč mají lidé po celém světě potřebu si číst o nalézání pohodové atmosféry a štěstí? Domníváte se, že jim cosi podstatného schází?
Meik Wiking: Lidé obecně něco hledají a zjistili, že po štěstí pátrali na špatných místech. Někteří mají za to, že spokojenost závisí na bohatství společnosti. Takovým příkladem je Jižní Korea, odkud k nám do institutu přijíždí mnoho delegací. Korejcům se v krátkém časovém rozmezí podařilo dosáhnout velkého ekonomického růstu, ovšem naprosto selhali ve vytváření podmínek pro kvalitnější život občanů. Právě oni často jezdí do Skandinávie zkoumat, jak by se dala jejich situace zlepšit.
iLiteratura: Jak se tváří Dánové na to, že se hygge, které je přirozenou součástí jejich života, stalo cílem globální honby za pohodou a štěstím?
Meik Wiking: Dánům na jedné straně připadá zvláštní, že se něco tak všedního a přirozeného stalo předmětem mezinárodních debat. Zároveň se cítíme hrdí, neboť jsme maličká země, o níž se teď v souvislosti s hygge hodně mluví. Dělá nám to radost.
iLiteratura: Slovo hygge je hluboce zakotvené v dánské slovní zásobě, nikoli pouze jako podstatné jméno, ale také jako součást složenin, jako sloveso, přídavné jméno, příslovce, pozdrav na rozloučenou…
Meik Wiking: Ano, je to tak. Právě z tohoto důvodu nebylo lehké fenomén hygge vědecky zpracovat a zjistit, jaký význam pro nás má něco tak silně zakořeněného v kultuře a chápání. O hygge se mluví, když se na něco těšíme: „Dneska večer to bude na návštěvě hyggelig!“, a když posléze na večer vzpomínáme, řekneme: „Tehdy večer, to bylo ale hyggelig.“
iLiteratura: V knihách přicházíte se spoustou nápadů, jak dosáhnout hygge. Řídíte se jimi sám?
Meik Wiking: Jsou to nápady, nikoli povinnosti, takže je berme s rezervou. Dánsko nemá monopol na štěstí, inspirovat se můžeme i ve spoustě jiných zemí. World Happiness Report (Zpráva o štěstí ve světě) mluví o šesti faktorech, které rozhodují o tom, proč jsou někteří šťastnější než jiní. Statistiky a výzkumy sice tvoří vědu, ovšem naplňují je osobní příběhy. Proto jsem hledal konkrétní inspirativní lidi, kteří se posléze stali pro mé knihy zdrojem nápadů. Sám ale všech těch asi sto návrhů nepraktikuju. Nemá smysl na hygge nahlížet jako na další položku na seznamu úkolů, stačí si najít dva tři příklady a ty s chutí začlenit do života.
iLiteratura: Třeba zřídit knihovničku na chodbě domu…
Meik Wiking: Ano, tu právě mám. Mnoho faktorů a zjištění při zkoumání štěstí je výsledkem politických rozhodnutí, na něž nemají občané přímý vliv. Já se snažím hledat drobnosti, které mohou lidé změnit v běžném životě.
iLiteratura: Pocit hyggelig atmosféry je v Dánsku úzce spjat se svíčkami, které jsou všudypřítomné, neobejde se bez nich žádná rodinná sešlost ani běžná večeře. Dokážete vysvětlit proč?
Meik Wiking: Dánové milují svíčky zřejmě proto, že z nich vychází příjemné světlo a navozují klidnou atmosféru. Vytvářejí světelné ostrůvky teplého světla, což je mnohem příjemnější než halogenové lampy. Navíc je to světlo živé, mihotá se, hezky se na něj dívá, podobně jako na táborák. Je to taková miniverze ohně, který dokáže překlenout třeba trapné ticho jen tím, že je a že do něj hledíme.
iLiteratura: Někteří Češi s ironií tvrdí, že hygge je synonymem prodejny Ikea. Stačí si koupit svíčky, pár polštářů a je hotovo. Mám dojem, že někdo hygge vytvořit ani pochopit nedokáže, v Dánsku ho ale umí stejnou měrou vytvářet ženy i muži. Myslíte, že někdo se pro hygge prostě nehodí?
Meik Wiking: Ano, takoví lidé existují. Jedna americká redaktorka se mě ptala, když dočetla moji knihu, co si má koupit ze všeho nejdřív. Odpověděl jsem jí, že podstatu hygge asi nepochopila. Nejde o věci, ale o vztahy, atmosféru, společnost a o to mít se hezky. Takže asi ano – jsou tací, kterým je hygge cizí.
iLiteratura: Někteří dánští spisovatelé píší o odvrácené straně šťastného Dánska. Např. Jonas T. Bengtson se věnuje tématu sociálních ghett a odpadlíků. Jak vnímáte tento pohled? Jak si tato tvář Dánska stojí vedle obrazu nejšťastnější země světa?
Meik Wiking: Výzkumy o štěstí vyznívají pro Dány příznivě, ale zakládají se na průměru a v Dánsku žijí i občané pod tímto průměrem. V Dánsku, ve Skandinávii i po celém světě čelíme řadě výzev – sociálních výzev, osamění, uzavřenosti. Severské země nejsou utopie. Dokáží vytvářet dobré rámcové podmínky pro kvalitní život, ale nejsou bezchybné. Legrační je jistá mytologizace Severu, kterou v posledních letech zažíváme. V knize Lykke si z toho utahuju, když tvrdím, že v Dánsku mají lidé padla ve dvě odpoledne, rozdává se tam lego, a když se před pár lety zpozdil vlak o pět minut, dostali cestující zdarma designovou židli dle vlastního výběru. Jedna americká novinářka se mě vážně zeptala, zda se to opravdu stalo. Odpověděl jsem jí, že to byl vtip, protože u nás vlaky nikdy pozdě nejezdí.
iLiteratura: Dánská spisovatelka Dorthe Norsová se opakovaně v zahraničních médiích o fenoménu hygge vyjádřila v tom smyslu, že má své stinné stránky, protože podmiňuje uzavírání se do sebe, vytváření hranic vůči novým vlivům. Vnímáte to stejně?
Meik Wiking: Ano a uvádím to i v knize. Hygge podněcuje k introvertnosti a naše společenské kruhy se nerady a těžko otevírají. Slýchám od svých přátel z řad cizinců, že proniknout mezi Dány je běh na dlouhou trať.
iLiteratura: Máte pocit, že se to poslední dobou zhoršuje, nebo je dánská uzavřenost stabilní situace?
Meik Wiking: Těžko říct. Kodaň vnímám jako kosmopolitnější společnost, které se snad daří více se otevírat. Otázka je, jak je to na národní úrovni, kde dochází i díky rostoucí popularitě pravicové populistické strany Dansk Folkeparti k polarizaci společnosti.
iLiteratura: Prozradíte mi, čím se právě teď zaobírá váš institut?
Meik Wiking: Zrovna je na dovolené! Včera jsme měli státní svátek, takže si většina kolegů vzala i dnes volno. Jinak pracujeme v rámci různých projektů na našich třech zásadních otázkách: jak změřit štěstí, proč jsou někteří lidé šťastnější než jiní a jak zlepšit úroveň života. Spolupracujeme s městy, odbory, fondy, vládami i pacienty. Snažíme se pochopit, jak například určitá nemoc ovlivňuje pocit štěstí napříč různými zeměmi. Spolupracujeme s jedním investičním fondem a zjišťujeme, jak za peníze nejlépe pořídit kvalitní život. Máme velmi odlišné klienty, ale zabýváme se v principu stále stejnými otázkami, na které se díváme z různých úhlů pohledů. Díky tomu nabízíme lidem řešení jejich konkrétní situace. Většina projektů trvá několik let.
iLiteratura: Poslední dvě knihy jste psal anglicky, ačkoli je vaším rodným jazykem dánština, jaké to pro vás je?
Meik Wiking: V určitém ohledu je to pro mě dokonce snazší. Myslím, že jsem našel svůj hlas. Při psaní si představuji, že si s někým povídám. Díky tomu do textu dávám víc sebe, knihy jsou mnohem humornější než mé první vědecké pojednání o štěstí v dánštině.
iLiteratura: Děkuju za rozhovor, bylo mi s vámi hyggeligt!