Finskou literární cenu Finlandia získal Juha Hurme
Finsko si letos 6. prosince připomíná sté výročí nezávislosti a jisté ozvuky celoročních bohatých oslav se projevily i při udělování cen Finlandia. Tři romány z finálové šestice v hlavní kategorii se totiž zabývají nejrůznějšími aspekty finství. A z největšího nadhledu a značnou dávkou humoru k nim ve vítězném románu Niemi (Poloostrov) přistoupil Juha Hurme.
Všech šest autorů se do užší nominace dostalo poprvé, Cristina Sandu dokonce hned se svou prvotinou Valas nimeltä Goliat (Velryba jménem Goliáš). V té se třicetiletá Alba vydá na dědečkův pohřeb do Rumunska a začne zkoumat osudy a tajemství rumunské části své rodiny, zasahující až do období Ceaușescuova režimu. Nominaci získal i nenápadný, velmi útlý román Hanny Hauru nazvaný Jääkansi (Ledový poklop), který popisuje neradostné dospívání dívky v severofinské obci krátce po válce. Košatý román O, jehož autorem je Miki Liukkonen, vzbudil více než 800 tiskovými stranami, zhruba stovkou postav i množstvím detailů nebývalý zájem už při vydání. I Jaakko Yli-Juonikas si v satirickém románu o pravicovém populismu v současném Finsku, který pojmenoval Jatkosota-extra (Pokračovací válka-extra), hraje s nejrůznějšími žánry a typy textů, zatímco Tommi Liimatta se v románu Autarktis (Autarktida) vrací do severního Finska, které přitahuje nejpodivnější existence.
Vítězem, kterého letos určila finskošvédská politička a bývalá ministryně obrany Elisabeth Rehn, se stalo dílo divadelního režiséra, dramatika a autora dosud pěti románů Juhy Hurmeho (*1959) nazvané Niemi (Poloostrov). Ano, dílo, protože tato kniha, která mapuje historii Finska od velkého třesku po rok 1809, tedy období zhruba 14 miliard let, se pohybuje na pomezí beletrie a literatury faktu. Ale jak uvedl sám autor, kdyby psal literaturu faktu, nemohl by používat humorný nadhled a navíc není historik, a proto rád přistoupil na fakt, že napsal román. Velký rozruch Juha Hurme způsobil i svou děkovnou řečí, kterou do poloviny pronesl finsky a od poloviny švédsky, tedy finským druhým úředním jazykem, a s humorem sobě vlastním ukončil slovy: „Naučte se švédsky, vidláci. Podivuhodně vám to rozšíří obzory.“
Vzhledem k tomu, že Hurmeho dílo bylo označeno jako román, mohl si Cenu Finlandia za literaturu faktu odnést někdo jiný. Její laureátkou se stala novinářka Riitta Kylänpää, autorka knihy Pentti Linkola – ihminen ja legenda (Pentti Linkola – člověk a legenda), věnované životu a práci kontroverzního radikálního ekologa, ornitologa a rybáře, který letos slaví jen o patnáct let méně než samostatné Finsko.
Cenu Finlandia-Junior obdržela ilustrátorka, grafička a designérka Sanna Mander za knížku Avain hukassa / Nyckelnipan (Ztracený klíč), v níž dětské čtenáře prostřednictvím básní provádí pestrobarevným životem nevšedních obyvatel jednoho velkého domu. Švédská mutace knihy ovšem není překlad, autorka si sama napsala texty v obou jazycích.