Vassalliho Noc komety je románový životopis Dina Campany, italského básníka počátku 20. století, kterého českému čtenáři poprvé představil výbor z jeho díla s názvem Šílený Orfeus, vydaný v překladu Jana Vladislava v roce 1968.

V Itálii Noc komety (La notte della cometa) poprvé vyšla v roce 1984, českého překladu se dočkala o třicet let později, a to zásluhou Kateřiny Vinšové, autorky všech dosavadních českých překladů Vassalliho románů. Tento byl pořízen z nového vydání knihy z roku 2010, do něhož byl zahrnut i pozdější Vassalliho text Vánoce v Marradi, shrnující důvody, které ho vedly k napsání Noci komety, a doplněný o debatu, jež následovala po jejím vydání. V ruce tak držíme knihu vyprávějící nejen příběh jednoho člověka, ale i historii sebe samé.

Sebastiano Vassalli započal spisovatelskou dráhu v 60. letech, kdy se svými texty aktivně zapojil do činnosti neoavantgardní skupiny Gruppo 63. Svůj odklon od experimentálních textů zpečetil právě románovým životopisem básníka Dina Campany. Společným znakem jeho další tvorby je pak zájem o minulost a s ní spojené důkladné historické rešerše. Ostatně za první dílo této linie je možné považovat Noc komety, jejímuž dokončení předcházelo třináct let pečlivé dokumentaristické práce. Přes veškeré úsilí a čas, který této knize věnoval, o sobě Vassalli tvrdí, že není životopiscem a že jím ani být nechtěl. Pouze podobně jako někteří jiní autoři zjistil, že reálné osudy jednoho člověka někdy mohou být zajímavější než ty vymyšlené a že pak do jisté míry připomínají spíše románovou fikci než skutečnost.

V případě Dina Campany se realita mísí s mýty a legendami, jimiž jsou jeho život a dílo opředené. Jeho příběh sám o sobě poskytuje dokonalou zápletku, kterou se Vassalli ve své knize snaží rozplést. Autorovi ale nejde o přiživování romantismem ovlivněného mýtu o bláznivém géniovi, jemuž duševní rozervanost pomáhá vytvořit osobité básnické dílo. Vassalli se naopak snaží Campanu vystihnout jako člověka s jeho potřebami, touhami, ale i chybami a problémy. Představuje komplikovanost vztahů v jeho rodině, mladíkova nelehká studia i ještě těžší snahu o vstup do literárních kruhů. Zabývá se jeho sklonem k toulání i důvody jeho mnoha neopodstatněných internací v léčebnách pro duševně choré.

Knihu tvoří sled krátkých kapitol, které chronologicky zachycují jednotlivá období života italského básníka. Vassalli se snaží být v rámci možností objektivní. Vychází z řady svědectví, archivních záznamů, lékařských zpráv, korespondence, ale i z autobiografických stop, jež odhalil v Campanově sbírce Canti orfici (Orfické zpěvy). Odkazuje rovněž k dříve napsaným biografiím Dina Campany zejména od Carla Parianiho a Federica Ravagliho, přičemž poukazuje na některé jejich věcné chyby.

Noc komety se ovšem neomezila na prosté představení sesbíraných biografických dat. Ta slouží jako odrazový můstek k úvahám o životě člověka i o tom, co ho ovlivňuje. Nikdo nežije uzavřený sám do sebe, ale je součástí mnohem složitější sítě vztahů a dobových událostí. To vše na něj působí a udává jeho životu směr. Právě tato skutečnost nesmírně ztěžuje veškeré pokusy o věrné postižení životního příběhu člověka, neboť podobné prvky se se jen těžko dohledávají a dokazují. Vassalli proto využívá žánru románového životopisu a doplňuje text o vlastní hypotézy i subjektivní představy průběhu určitých situací. Tyto vyfabulované části uvozuje vlastním komentářem, v němž na smyšlenost daného rozhovoru nebo příhody upozorňuje. Autor je tak v textu neustále přítomný, což někdy poněkud narušuje plynulost vyprávění. Je to dáno jeho snahou o objektivnost, o osvobození Campanova života od nánosu legend a mýtů a o jejich uvedení na pravou míru. V jeho podání má být Campana člověk žijící v konkrétní zemi a v konkrétní době, jehož příběh poukazuje na určité aspekty italského života na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Jednou z nejzajímavějších částí knihy je bezesporu líčení zrodu jediného Campanova díla Orfické zpěvy. Českému čtenáři sice může být prostředí italských literárních kruhů poněkud vzdálené a cizí, avšak zarputilost, s jakou Campana jde za svým snem, má univerzální platnost. Cesta k vydání knihy je podobně nelehká jako život jejího autora. Campana, zvyklý na výsměch obyvatel svého rodného městečka Marradi, kde je považován za pouhého obecního blázna, který se rozhodl dát na dráhu básníka, musí čelit i lhostejnosti ze strany význačných literátů a vydavatelů. Peripetie vedoucí k vydání knihy tak čtenáře seznamují s osobnostmi i atmosférou italského literárního světa počátku 20. století a umožňují mu nahlédnout do jeho zákulisí.

Dobový kontext Vassalli nicméně představuje v mnohem širším záběru: k jeho popisu se uchyluje pokaždé, když má pocit, že jeho vysvětlení je nutné pro lepší pochopení určitých aspektů dění v básníkově životě. Kromě obrazu literární společnosti uvádí podrobnosti o tehdejším školském či vojenském systému nebo o fungování ústavů pro duševně choré. V důležitých momentech uvádí Vassalli Campanův život do souvislosti s tehdejšími událostmi, ať už se jedná o čekání na konec světa v souvislosti s průletem Halleyovy komety naší sluneční soustavou, nebo o první světovou válku.

Kometa figuruje i v samotném názvu knihy a nejspíše má evokovat srovnání, k němuž Vassalli dospívá v závěru své knihy. Podle něj se při každém průletu Halleyovy komety na zemi objeví básník. To znamená jeden básník za 76 let. Nám tak nezbývá, než se zamyslet nad tím, koho kometa označí příště.