Tim Burton: Nightmare Before Christmas

It was late one fall in Halloweenland
And the air had quite a chill
Against the moon a skeleton sat,
Alone upon a hill.

He was tall and thin and with a bat bow tie;
Jack Skellington was his name
He was tired and bored in Halloweenland –
Everything was always the same.

„I’m sick of the scaring, the terror, the fright.
I’m tired of being something that goes bump in the night.
I’m bored with leering my horrible glances,
And my feet hurt from dancing those skeleton dances.
I don’t like graveyards, and I need something new.
There must be more to life than just yelling ‚Boo!‘“

Then out from a grave, with a curl and a twist,
Came a whimpering, whining, spectral mist.

It was a little ghost dog, with a faint little bark,
And a jack-o‘-lantern nose that glowed in dark

It was Jack’s dog, Zero, the best friend he had,
But Jack Hardly noticed, which made Zero sad.

All that night and through the next day,
Jack wandered and walked.
He was filled with dismay.

Tim Burton: Můra noční, předvánoční. Přel. Richard Podaný, Argo, Praha, 2014, 46 s.

Byl pozdní podzim v Halloweensku,
vzduch mrazil jako led.
Kostlivec seděl při měsíčku
na kopci, sám a bled.

Dlouhán s motýlkem z netopýra
se jmenoval Jack Skellington.
Z Halloweenska samou nudou zmírá –
strašlivou nudou jako hrom.

„Ten děs, běs a třes už ani vystát nemohu.
Nudí mě být cosi, co vás ve tmě čapne za nohu.
Děsivých úšklebků mám zkrátka dost
a z kostlivčích tanců mě bolí patní kost.
Nemám rád krchovy – a chci nějakou novotu.
Pořád dělat ‚Baf!‘ – copak je to k životu?“

Vtom kroutě se a vrtě vylétl z hrobky
přízrak, co trousil ektoplazmatické bobky.

Duch strašlivě, ač slabě štěkajícího psíčka
s čumáčkem, jenž ve tmě svítil jako svíčka.

Tím tvorem byl Nulík, Jackův oddaný pes,
však Jack ho sotva vnímal, což Nulík těžce nes.

Celou noc i přes den až do odpoledne,
Jack bloudil a bloumal.
Měl myšlenky bědné