Značku #, v odborné hantýrce označovanou jako „hashtag“, znala v Česku do loňského podzimu jen část uživatelů internetových sociálních sítí; díky masivní a mnoha způsoby parodované předvolební kampani se sloganem #VolímPravici se však o její existenci dozvěděli obyvatelé i té nejzapadlejší vesničky. Ve Švédsku, zemi internetu a sociálním sítím zaslíbené, se nedávno dala na Facebooku dohromady skupina literárních nadšenců a „psavců“ a ze zpočátku nepříliš konkrétní snahy o nějaký společný projekt nakonec vykrystalizovala sbírka povídek, jejíž název byl zvolen tak, aby díky charakteristické značce na první pohled připomínal prostředí sociálních sítí, odkud celý nápad vzešel. Nyní se díky nakladatelství Ordberoende förlag dostala kniha s titulem #Älskanoveller – 26 nyanser av Sverige (#Milovatpovídky – 26 odstínů Švédska) k dispozici i širšímu okruhu čtenářů než pouze uživatelům sociálních sítí.

Do antologie mohl přispět v zásadě každý zájemce, který se na Facebooku do projektu zapojil (což ale neznamená, že všechny porotě zaslané příspěvky byly přijaty k otištění). Sešly se tak vedle sebe povídky od zkušených spisovatelů, jako např. od Kjella E. Genberga, autora více než 200 knih (z nichž bohužel do češtiny nebyla přeložena ani jedna), i od debutujících autorů, kteří se psaní věnují ve svém volnu. Nutno ovšem podotknout, že většina z 24 autorů (výše zmíněný Genberg a koordinátorka celého projektu Jenny Jacobsson přispěli dvěma texty) se rekrutuje z druhé jmenované skupiny a řemeslní spisovatelé představují jen menší část přispěvatelů. Stejně tak je zajímavé, že se nejedná pouze o texty mladých autorů do 30 let, jak by snad čtenář vzhledem k okolnostem vzniku knihy očekával; přispěvatelů přesáhnuvších padesátku je celých deset, což bude jistě pro řadu čtenářů překvapivé.

Antologii tematicky propojuje datum 10. října (bylo úmyslně zvoleno tak, aby na ně nepřipadalo žádné významné švédské výročí či státní svátek), kdy se každá z povídek odehrává; chronologicky ale sahají od 2. světové války až po současnost. Stejně tak svou lokací pokrývají povídky v podstatě celé Švédsko, byť oblast Stockholmu a jeho okolí pochopitelně mírně převažuje.

Žánrově se jedná o velice pestrou paletu. Vedle příběhů, kde hlavní roli hrají motivy, které si Švédové sami i lidé v zahraničí se Švédskem spojují, jako je jízda na kole, rumunská žebračka, alkoholismus či lesbická láska, jsou postaveny texty připomínající hororové romány Johna Ajvide Lindqvista či povídky ve stylu magického realismu, známého českému čtenáři z děl Majgull Axelssonové.

Vzhledem k zemi původu pochopitelně nechybějí ani povídky s kriminální zápletkou, ale nečekejte žádné tajuplné vraždy v mrazivé pustině či na temném mořském pobřeží, nýbrž se připravte na příběhy o příliš aktivních policistech, loupežných přepadeních či na únos dítěte během poplachu v chemické továrně. Čtenáře, kteří rádi nahlížejí do dob dřívějších, jistě potěší povídka z doby evakuace dánských Židů do Švédska v roce 1943 či příběh mladé švédské dívky, která mohla stát po boku začínajícího Elvise Presleyho. Děj dalších povídek pak může připadat důvěrně známý i řadě českých čtenářů: tragikomické líčení starostmi nabitého dne ze života matky malých dětí či pocity matky pozdě večer neklidně čekající na návrat svého mladistvého syna domů.

Díky této žánrové rozmanitosti nikdy čtenář předem neví, co může od další povídky očekávat, a je tak po celou dobu udržován v napětí. Samozřejmě nelze předpokládat, že čtenáře zaujmou všechny texty, které kniha obsahuje, osobně už teď vím, že k některým z nich se pravděpodobně nikdy nevrátím, ale troufám si tvrdit, že na své si při četbě přijde každý. Úroveň povídek je velmi vyvážená, a kdyby před každou z nich nebyl uveden krátký medailonek autora, neměl by čtenář šanci poznat, kdy se jedná o dílo debutujícího autora a kdy zkušeného spisovatele. A rozhodně je potěšitelné se přesvědčit o tom, že navzdory dojmu, který jsme mohli v posledních letech v Česku na základě počtu přeložených švédských knih získat, se zdaleka ne každý Švéd snaží za každou cenu napsat detektivní příběh. Snad se tedy jednoho dne (třeba právě 10. října) dočká svého překladu i tato kniha. Severských povídkových antologií je na tuzemském trhu velmi poskrovnu, a přitom se u nás jistě najde řada čtenářů, kteří podobně jako jejich švédské protějšky #milujípovídky.