Curyšská rodačka Monique Schwitter (* 1972) vystudovala herectví a režii v Salcburku, působila na divadelních scénách v Curychu, Štýrském Hradci, Frankfurtu a od roku 2005 také v Hamburku, kde žije i dnes se svou rodinou. Zde také po dobu tří let provozovala Dámský salon, literární klub, v němž představovala aktuální knižní novinky.

Literárně debutovala v roce 2005 svazkem povídek Wenn es schneit beim Krokodil (Když bude sněžit tak u krokodýla), v němž se představila jako vnímavá pozorovatelka a nesmlouvavá vypravěčka se smyslem pro detail a živě vystavěné dialogy. Za tuto prvotinu si vysloužila četná ocenění, mj. Cenu Roberta Walsera za debut roku.

Po románu Ohren haben keine Lider (Uši nemají víčka, 2008) následoval v loňském roce povídkový soubor Goldfischgedächtnis (Paměť zlaté rybky), který se na prestižním žebříčku Hotlist 2011 probojoval do první desítky nejlepších titulů nezávislých nakladatelů z německy mluvících zemí. Její knihy byly přeloženy do angličtiny, francouzštiny, polštiny, čínštiny a slovinštiny.