Eugeniusz z tvorby
Tkaczyszyn-Dycki: Eugeniusz z tvorby (in Souvislosti)

Eugeniusz z tvorby

slimák cos ho přinesla do psychiatrický / léčebny v zeleným ubrousku / salátu po několikadenní odloučenosti / už ví co je to temnota miláčku

 

***

slimák cos ho přinesla do psychiatrický
léčebny v zeleným ubrousku
salátu po několikadenní odloučenosti
už ví co je to temnota miláčku

to je pravda slimáci se tady ničí
a odstraňují pomocí elektrošoků
šnečku šnečku vystrč růžky dám ti tvaroh
na parůžky nebo táhni do hajzlu:

„padej ke všem čertům
ode mne i od mojí roditelky
taky od mojí holky padej spáruj
vypeleš se s někým jiným“

 

***

šli jsme za truhlicí lubačovskou
cestou a šli jsme na setkání
smrti cestou potkanou a zpívali písně
o kostech nebožtíka v údolí zeleném

o kostech nebožtíka jsme zpívali
a o zeleném údolí plném ptáků a hniloby
o těle zemřelého jsme zpívali písně
a vybavovala se nám těla předků

o kostech nebožtických i o kostech
našich co jsme potkali na lubačovské
cestě jak hejno husí co vracely se
z luk velice pozdním večerem

 

***

naslouchej minulosti větru
který nezaplašil vzpomínky
ani nejhorší předtuchy oni tam pořád
ještě jsou převrhujou v zahradě úly

překopávaj zahradu pořád tam kopou
dokonce i velebný vánek převracej vzhůru
nohama aby Hryňavský mohli sebrat
Polsko nebo aspoň zlato ukryté v poli

zítra přijdou Rusáci budou řvát
přímo do tváře kam jsi schovala
Polsko a kam zlato aniž by věděli
že jedno i druhý znamená to samý

 

ZAČÁTEK TÝDNE

v našem příhraničním městečku
(co u jedný malý řeky a u druhý malý
řeky leží) smrt se vždycky při pondělku
když trh byl zjevovala a vybírat bylo z čeho

u jedný malý řeky a u druhý malý
řeky (co k nám ze světa určitě plyne
a pak se někde ve světě zas ztrácí) smrt
každou cetku prodat chtěla a každou

koupit za pár babek a ženský se smrtí tlachaly
ach jak si se smrtí halasně zavdávaly
důvěrně se oslovovaly milostivá paní a všechno
kvůli těm hřebenům zástěrám zrcátkům

 

***

s jazykem se nepárat
je takový jaký je pahýlek
dřeva jímž se podpíráme
a pomáháme si cestou

ale ne vždy úplně šťastně
je takový jaký je a není
žádná pochyba že je to hlína
utýraná vanutím

Pána Boha a každým z nás
když dech nám dochází.

 

 

Vybrané básně byly vydány v knihách Píseň o návycích a závislostech (Biuro Literackie, Wrocław 2008), Průvodce pro lidi bez domova nezávisle na místě bydliště (antologie Poezie jako místo na zemi, Biuro Literackie, Wrocław 2006) a Poutník (antologie Poezie jako místo na zemi, Biuro Literackie, Wrocław 2006).