Nijak originální nápad, sepsat peripetie nijak originálního řešení deprese z města a konzumu. Přesto však původně francouzský komiks M. Larceneta a J.-Y. Ferriho, Zpátky na zem, přináší nejen tušenou zábavu, ale i nečekané množství dokonalých gagů.

Manu s Mariettou prý „měli plný zuby města... a vydali se bydlet do ospalý díry, kde jsou stromy, kytky a ptáci“. Když vybalí z krabic celý svůj dosavadní majetek: počítač, hi-fi, elektrickou kytaru a všechno příslušenství pro pořádný bigbít, když se především připojí k internetu, protože bez toho to v přírodě nejde („Vědělas, že náprstník červený je supr jedovatá kytka?“), nadejde první a po něm další večer. Ze skleslé letargie před televizí Manua s Mariettou vytrhne jen občasný telefonát někoho z kamarádů a nezbývá, než si stát na svém: na venkově je to pohoda.

„Místňáci“, a že je jich tu vskutku jenom pár, mluví nějakou podivnou řečí a nic nedělají, jak by jeden čekal. A je tu takové ticho! Kocour Speed asi už dávno ztratil všechny vrozené instinkty, navíc nechce žrát. I Manu s Mariettou mají o novém životě každý trochu jiné představy. Ještě že je spojuje nutnost postavit se skoro všemu, co se namane: zvěrolékaři, dřevorubcům, chlapům z hospody, panu Jindrovi, paní Zdechláčkové. Záhada tří mrtvých Angličanů i tajemství podivného poustevníka se určitě vyřeší, stejně jako se opakovaně potvrzuje čarovná moc zdejší kořalky. Zdálo by se, že návštěva kamarádů z města přinese klid a vrátí navyklý běh věcí, jenže kdepak. Tyhle dva světy prostě nejdou pořádně dohromady.

Přízraky místních postaviček i pověr se napříč knihou různě vracejí a nečekaně zjevují, a přestože s Manuem a Mariettou chceme věřit, že všichni sousedé jsou vstřícní a pohostinní dobráci, situace se vždycky nějak zamotá.

Pro každého, kdo občas na útěk z města pomýšlí, i pro toho, kdo se k němu odhodlal, je tahle útlá knížká vděčným dárkem, náplastí na zbytečné ústrky, hojivou mastí na nespravedlivá příkoří, ale i nadějí, že pořád může být... i hůř. A že když si pak s odstupem svůj život nakreslíme do komiksu, budeme se tomu všemu jenom usmívat.

Nakladatelství Mot slibuje další pokračování, snad se dočkáme všech pěti, která ve Francii od roku 2002 do r. 2008 vyšla.