Toon Tellegen
Toon Tellegen se proslavil především jako autor dětských knih a básník.
Toon Tellegen
(1941, Den Briel) pochází po matce z kupecké rodiny, která se na dvě generace usadila v carském Rusku a teprve po revoluci v roce 1917 se znovu vrátila do Holandska. Otec byl lékař a také Toon Tellegen vystudoval medicínu (specializoval se na chirurgii a porodnictví) a pracoval několik let jako lékař v Keni. Po návratu do Nizozemska si otevřel praxi domácího lékaře v Amsterodamu.
Tellegen se proslavil především jako autor dětských knih a básník. Jeho sérii bajek, původně vyprávění na dobrou noc dceři (první kniha Er ging geen dag voorbij – Neminul jediný den, vyšla v roce 1984), však s oblibou čtou i dospělí. Tellegen se totiž ani ve tvorbě pro děti nevyhýbá melancholii (nebo je to snad nefalšovaná ruská chandra?) v kombinaci s jistou rezignovanou moudrostí, která přináší dospělým čtenářům útěchu. Tak například jeho vyznamenaná knížka Juffrouw Kachel (Paní učitelka Kachelová) je jedna dlouhá litanie líčící formou deníku útrapy školáka s krutou a nespravedlivou učitelkou. V knize De genezing van de krekel (Cvrčkovo uzdravení) určené starším dětem se zabývá problémem deprese, jinde trpí ježek osaměním (De eenzaamheid van de egel – Ježkova samota).
Jeho hrdiny jsou často dobráčtí, ale poněkud neohrabaní tvorové, například sloni (Jannes, Teunis), jejichž fyzická neskladnost tu vyjadřuje neobratnost ve vztahu k druhým i obtíže při hledání svého místa na světě. Jiným typickým znakem jeho tvorby je redukování postav i dějů na jakousi tresť: to se projevuje nejen ve zmíněných bajkách, ale i v knihách pro dospělé, jako jsou Dvě staré babky (Twee oude vrouwjtes, 1994) nebo Dora. V té první – třiačtyřiceti epizodách, začínajících vždy slovy „Dvě staré babky“ – probírá Tellegen nejrůznější peripetie v milostném vztahu, ve druhé knize se autor inspiruje hudbou a jednu základní epizodu (rozchod dvojice z iniciativy ženy, zhrzený muž si scénu stále znovu přehrává) vypráví s různým předznamenáním, nebo lépe řečeno v různém tempu a tónu, jak udávají italská označení u skladeb (moderato, allegro apod.).
Podobu skladby s refrénem mají i příhody autorova dědečka z Petrohradu v knize De trein naar Pavlovsk en Oostvoorne (Vlak do Pavlovska a Oostvoorne). V roce 2004 ostatně vydal společně se sestrou Adinkou autentické zápisky tohoto dědečka Egberta Engbertse z roku 1929 s názvem Herinneringen aan Rusland (Vzpomínky na Rusko).
Tellegenova tvorba budila od samého začátku příznivý ohlas a autorovi se pravidelně dostává nejrůznějších ocenění – nejen za dětskou literaturu (Zlaté a Stříbrné pisátko, Cena Woutertje Pieterseho, Cena Theo Thijssena), ale i obecně: v roce 2007 se stal laureátem významné ceny Constantijna Huygense udělované za celé dílo.
Česky vyšlo:
Toon Tellegen: Veverčák a mravenec. Z nizozemského originálu Toen niemand iets te doen had přel. Jiřina Holeňová. Cinemax, Praha 1998, 119 s. Ilustrace Pavel Šuk.
Toon Tellegen: Dvě staré babky. Z nizozemského originálu Twee oude vrouwjtes přel. Jiřina Holeňová. Argo, Praha 2007, 125 s. Ilustrace Saša Švolíková.
Bibliografie:
Poezie:
De zin van een liguster (1980)
De aanzet tot een web (1981)
Beroemde scherven (1982)
De andere ridders (1984)
Ik en ik (1985)
Mijn winter (1987)
In N. en andere gedichten (1989)
Een langzame val (1991)
Een dansschool (1992)
Tijger onder de slakken (1994)
Als we vlammen waren (1996)
Over liefde en niets anders (1997)
Gewone gedichten (1998)
Er ligt een appel op een schaal (výbor veršů pro děti, 1999)
Kruis en munt (2000)
Gedichten 1977-1999 (2000)
De een en de ander (2001)
Een man en een engel (2001)
Alleen liefde (2002)
Wie A zegt (2002)
Minuscule oorlogen (niet met het blote oog zichtbaar) (2004)
Daar zijn woorden (sborník, 2004)
... m n o p q ... (2005)
Wachten op wonderen (ilustrace Molly Voûte, 2005)
Raafvogels (2006)
Próza pro dospělé:
Twee oude vrouwtjes (povídky, 1994; č. 2007)
Dora, een liefdesgeschiedenis (1998)
De trein naar Pavlovsk en Oostvoorne (povídky, 2000)
Brieven aan Doornroosje (2002)
Próza pro děti:
Er ging geen dag voorbij (1984)
Toen niemand iets te doen had (1987; č. 1998)
Langzaam, zo snel als zij konden (1989)
Het feest op de maan (spolupráce Mance Post, 1990)
Misschien waren zij nergens (1991)
Juffrouw Kachel (1991)
Jannes (společně s Peterem Vosem, 1993)
Bijna iedereen kon omvallen (1993)
Mijn vader (1994)
De verjaardag van de eekhoorn (1995)
Misschien wisten zij alles. 313 verhalen over de eekhoorn en de andere dieren (1995)
De ontdekking van de honing (1996)
Teunis (1996)
Brieven aan niemand anders (1996)
Dokter Deter (1997)
De verjaardag van alle anderen (1998)
Misschien wisten zij alles (s CD, 1998)
Mijn avonturen door V. Swchwrm (Prémie k Týdnu dětské knihy 1998)
De genezing van de krekel (1999)
Ze sliepen nog (2000)
Taartenboek (recepty na dorty Henja Schneider, 2001)
Maar niet uit het hart (2002)
Middenin de nacht (2004)
Pikkuhenki (2005)
De eenzaamheid van de egel (2006)
Een hart onder de riem (2007)
Maar niet uit het hart (2007)
Na aan het hart (2007)
Drama:
Jimmy Walker (společně s H. Goslingou, 1966)
Als moeder ergens ziek van wordt (1968)
Wespen (1979)
Literární ceny:
Visser Neerlandiaprijs 1969 za Als moeder ergens ziek van wordt.
Gouden Griffel (Zlaté pisátko) 1988 za Toen niemand iets te doen had.
Zilveren Griffel (Stříbrné pisátko) 1990 za Langzaam, zo snel als zij konden.
Libris Woutertje Pieterse Prijs 1992 za Juffrouw Kachel.
Zilveren Penseel (Stříbrný štětec) pro Harrieho Geelena za ilustrace ke knize Juffrouw Kachel.
Jan Campertprijs 1993 za Een dansschool.
Zilveren Griffel 1994 za Jannes.
Libris Woutertje Pieterse Prijs 1994 za Bijna iedereen kon omvallen.
Gouden Griffel 1994 za Bijna iedereen kon omvallen.
Gouden Penseel (Zlatý štětec)1996 pro Geertena ten Bosche za ilustrace ke knize De verjaardag van de eekhoorn.
Theo Thijssenprijs 1997 za celé dílo v oblasti literatury pro děti a mládež.
Zilveren Griffel 1999 za De verjaardag van alle anderen.
Gouden Uil (Zlatá sova – cena vlámských knihkupců) 2000 za De genezing van de krekel.
De trein naar Pavlovsk en Oostvoorne byl nominován na nizozemskou cenu knihkupců Libris Literatuur Prijs 2001.
Hendrik de Vries-prijs 2006.
Constantijn Huygensprijs za celé dílo 2007.
Internetové odkazy:
Autorova vzpomínka na dětství (nizozemsky)
Průběžně aktualizovaná bibliografie