Cesta do země mandarínů
Tusvik, Marit: Reisen til Mandarinlandet

Cesta do země mandarínů

Na podzim uprostřed všeho ovoce / věřím, že jablka jsou planety // Pojídám sluneční soustavu / chroustám Jupiter / ale sotva se odvážím pohlédnout / na dno kráteru / kde právě ztrácí život / půlka červa...

Na podzim uprostřed všeho ovoce
věřím, že jablka jsou planety

Pojídám sluneční soustavu
chroustám Jupiter
ale sotva se odvážím pohlédnout
na dno kráteru
kde právě ztrácí život
půlka červa

---

Teď už jsem velká
Teď už jsem máma
a měla bych zahodit mašle
kvůli dospělosti

Práce
které jsem bála jako malá
právě začala

máme chuť se bát
protože bolest z toho že jsme si zvolily
špatné povolání nebo muže nebo život
není tak velká jak jsme si myslely

Jako smutné pohádky
které chceme slyšet znovu a znovu

---

Sněžilo
když jsi vyšel ven
Sněžila jsem
němě jsem se snášela k lesu
tmavých vlasů

stekla ti dolů po čele
a usadila se v koutku oka

A ostatní se v obavách ptali
proč pláčeš

---

Příští rok přeskočím jaro
Z léta udělám podzim
obléknu se do třešní
a usnu na větvi v pyžamu z listí

Porážím stromy ostatních
a zvnitřku toho mého
mě letokruhy tlačí do boku

Napiju se mízy
spálím strom
pod popelem spatřím dvě zelené oči: Jaro

---

Nikdy jsem
neviděla granát
ale vím jaké to je
tak jak teď stojím

pojistka vytržená
a tolik strachu ze sebe sama

---

Mbarka
mezera mezi tvými předními zuby
mě plní údivem
tak často se směješ
Mbarka
tak ses smála
když ti tetovali paže
jehlami máčenými v sazích
a z teček vznikaly měsíce, ryby, květy n
a prsou, na čele
na pažích, na prstech, na nohou

Mbarka
narodil se ti jen jeden syn
a lidé ve vsi říkali ž
e na tě pohlédlo zlé oko
Ale teď si tě váží
protože nikdo nemá takového syna
nikdo neudělá takový kuskus jako ty
a ty koberce co tkáš!

Mbarka
tvé koberce jsou tlusté a křivé
protkané obrazci barvenými hennou
které sesílají dobré sny
a měkký teplý spánek
Mbarka
nikdo mě nebudí tak jako ty
tiše stojíš ve dveřích
a oslepuješ mě sluncem
které vychází
z mezery mezi tvými předními zuby