S železnou pravidelností se díky neúnavné péči hlavního redaktora České knihovny, dr. Eckharda Thiele, objevují na německém knižním trhu ročně 4 nové svazky této ediční řady (viz článek Česká knihovna z 1.6.2003). V loňském roce se tak Česká knihovna opět obohatila o zajímavé přírůstky ze starší i moderní české literatury. V duchu edičního plánu se opět jednalo jak o díla kanonická tak o tituly, které by byly přínosem i na domácí půdě.

K pozoruhodným vydavatelským počinům této řady patří zejména antologie seznamující německé čtenáře s významnými epochami a směry české literatury. Na jaře 2004 to byl svazek Adieu, múzy. Antologie poetismu, za kterým jako vydavatel a komentátor stojí Ludvík Kundera a Eduard Schreiber. Kniha přináší výbor básní, krátkých prozaických a divadelních textů, jakož i manifestů tohoto specificky českého literárního proudu, z nichž velká část byla do němčiny přeložena poprvé. Druhým „jarním“ svazkem pak byl Komenského Labyrint světa a ráj srdce, obsahující ještě další vybrané spisy tohoto výjimečného pedagoga a spisovatele.

Podzim 2004 přinesl německým čtenářům Egona Hostovského, který s jistým zpožděním po právu nalezl své místo mezi klasiky české literatury 20. století. Jeho román Sedmkrát v hlavní úloze sice není tak proslulý jako Všeobecné spiknutí, Nezvěstný, či Dobročinný večírek, svou tematikou soumraku evropské demokracie koncem 30. let 20. století v originálním pojetí metafyzického vyprávění však představuje jistě dobrou volbu vydavatelů. Žeň loňského roku uzavřela Česká knihovna další zdařilou antologii, tentokrát věnovanou literatuře sklonku 19. století, pod titulem: Fin de siècle. České novely a povídky. Z této dnes poněkud opomíjené epochy vybral Peter Demetz texty Julia Zeyera, Jiřího Karáska ze Lvovic, Jakuba Arbese, Miloše Martena, Jana Nerudy a dalších autorů, reprezentujích českou podobu četných literárních směrů tohoto myšlenkově rozmanitého období: symbolismu, dekadence, novoromantismu či moderny.

V polovině února byly na trh uvedeny dva zbrusu nové svazky, v obou případech se opět jedná o výbory z díla autorů, kteří i pro mnohé české čtenáře představují jistou neznámou. Titul Křižovatky života obsahuje povídky, eseje, fejetony a dopisy píseckého rodáka Richarda Weinera, který bývá také někdy nazýván českým Kafkou. Tento svazek je koncipován tak trochu jako čítanka, navíc jsou jednotlivé oddíly vždy opatřeny zasvěceným úvodem editorky celého svazku Steffi Widerové. Jakou u některých předešlých titulů České knihovny je zapotřebí poukázat na skutečnost, že některé z obsažených textů jsou zde publikovány vůbec poprvé, a představují tak přínos i pro korpus české literatury samotné. V tomto případě se jedná o tři Weinerovy dopisy z roku 1935, obsahující velmi ostrou kritiku politiky Edvarda Beneše. Tyto kontroverzní, v mnohém profetické dopisy možná přilákají i české čtenáře, kteří si je jistě se zájmem přečtou alespoň v německém překladu. Jako k čítance lze přistupovat i k druhému svazku letošního roku, který pod názvem Poutník dne i noci přináší alespoň v částech téměř kompletní dílo Jakuba Demla včetně deníkových záznamů. Doprovodné eseje Vladimíra Binara a překladatelky Christy Rothmeierové zasluhují pozornost samy o sobě.

Dvacet šest knih, které doposud v této edici vyšly, představují úctyhodnou řadu. V záplavě německé i světové literatury, která obtěžkává pulty německých knihkupectví, se Česká knihovna přes veškeré své kvality a přínosy ovšem neprosazuje snadno. O pronikání české literatury do povědomí německých čtenářů se od roku 2002 snaží cyklus literárních čtení „Pražská noc“, který s velkým úspěchem proběhl v nejrůznějších německých městech už celkem 13x (aktuální termíny viz na www.shuttle-lesung.de). Podobnou akcí je i literární show „Knihy z Čech“ (zvučnost německého titulu „Bücher aus Böhmen“ snad omlouvá toto geo-politicky ne stoprocentně korektní označení, neboť jsou zde pochopitelně zastoupeni i autoři moravští), se kterou již druhým rokem vystupuje překladatelka Eva Profousová v doprovodu dvou veličin německé poetry-slamové scény Jaromíra Konečného a Wehwalta Koslovského. Poslední jmenovaný se s oblibou prohlašuje za „Čecha z povolání“, snad aby se příliš neodlišoval od obou ostatních vystupujících, kteří zase za svůj domov zvolili Německo, takže všichni dohromady opravdu názorně představují kýžený česko-německý soulad. S touto nekonvenční literární show vystupuje zmíněné trio křížem krážem po celém Německu, a přibližuje tak divákům pokaždé v trochu jiné podobě „perličky na dně“ České knihovny.

V edičním plánu zbývá ještě sedm knih, které z pokladnice naší literatury vedle osvědčené klasiky jistě vykutají ještě nejeden zapomenutý klenot.