Shan Sa
Shan Sa autoky

Shan Sa

Shan Sa (nar. 1972) píše francouzsky, knihy vydává ve Francii, ale pochází z Číny.

Shan Sa

se narodila v Pekingu (1972), kde žila do roku 1990, poté přesídlila do Francie. Její otec totiž v rámci kulturních dohod vyučoval ve Francii čínskou literaturu a Yan Ni-Ni (jméno si změnila později) se rozhodla jej následovat. Už doma, od osmi let, psala čínsky poezii a získala též ocenění v celostátní soutěži. Ve Francii pak začala vydávat knihy francouzsky. Psát v jiném než mateřském jazyce jí údajně dává též možnost jiného pohledu na původní vlast, která zůstává námětem jejích knih. Na próze Shan Sa je znát, že autorka dobře zná jak čínskou, tak japonskou literaturu. Ve Francii se Shan Sa záhy seznámila s dcerou malíře Balthuse (1908-2001). Odešla do Švýcarska a dva roky byla jeho sekretářkou. O svém „adoptivním dědečkovi“ a jeho ženě Secuko spisovatelka říká, že jí, obyčejné Číňance, otevřeli dveře k japonské kultuře.

Roku 1997 získala za román Brána Nebeského míru (Porte de la Paix céleste, nakl. Rocher) stipendium Goncourt za prozaický debut. Následovala kniha Čtyři životy vrby (Les Quatre Vies du saule, nakl. Grasset, 1999) a Hráčka go (La joueuse de go, nakl. Grasset & Fasquelle, 2001), za nějž získala Prix Goncourt des Lycéens. V roce 2003 přišla se slibovaným románem Císařovna (Impératrice, nakl. Albin Michel).

Bibliografie
1983 : Les Poèmes de Yan Ni, sbírka básní 
1988 : Libellule rouge, sbírka básní
1989 : Neige, sbírka básní
1990 : Que le printemps revienne, povídky
1997 : Porte de la paix céleste, první román, který autorka napsala francouzsky, odměněn Prix Goncourt du Premier Roman (1998)
1999 : Les Quatre vies du saule, román (Prix Cazes, 1999)
2000 : Le Vent vif et le glaive rapide, sbírka básní 
2001 : La Joueuse de go, román (Prix Goncourt des lycéens, 2001) (česky Hráčka go, překlad Alexandra Fraisová, Motto 2003)
2002 : Le Miroir du Calligraphe, esej
2003 : Impératrice, román (Prix des Lecteurs du Livre de Poche, 2005)
2005 : Les Conspirateurs
2006 : Alexandre et Alestria