Matylda mínila, že zubař jako já by měl mít ordinaci raději ve velkém městě. Osud je občas třeba nakrmit kouskem masa, aby se držel zpátky. Tento osud nás zavál do Stuttgartu. Teď jsme se jmenovali pan a paní Kühlerovi. Často nás měli za sourozence, někdy i za manžele, výjimečně v nás viděli matku se synem. Pan a paní Kühlerovi se ve všem vyznali.
Vt
Veronika ter Harmsel Havlíková
Román Bonita Avenue, zralý debut Petera Buwaldy, se stal v Nizozemsku bestsellerem. Autor se dal na psaní pod dojmem klasika W. F. Hermanse, ale knihu lze porovnat spíš s románem Objevení nebe Harryho Mulische.
Každej začátek je těžkej. Podívejte. Vylezlo to z vody, ani se to neohlídlo. Mohlo by to ještě vrhnout poslední pohled na oceány, pocejtit z úcty stesk, ale kdepak. Už má totiž dost plazení se po písčitým dnu vodstev, po krk žaludovců a ploutvenek, strunatců, pláštěnců a bezlebečných, se kterejma po staletí sdílelo moře. Nazdar nozdratí, mušle i platýzi, sbohem štítníci, úhoři i cejni, už nechce ani slyšet o soužití s lososama a kaprama.
Když nebyli pracovně v zahraničí, neuplynul v následujících měsících ani den, aby se neviděli. Max nikdy nepoznal nikoho jako Onno a Onno nikoho jako Max – jako samozvaná dvojčata se ze sebe nepřestávali radovat.
