Básník Pavel Kolmačka vydává třetí básnickou sbírku, v níž pokračuje v odklonu od expresivity a stylizace, jež byly typické pro jeho ranou tvorbu. Kolmačka jde ve své nové sbírce po cestě civilnosti, intimity a prostoty. Zdá se, že je to cesta správná.
JS
Jana Sieberová
Už v Suti se ukazovalo, že Jonáš Hájek je silnější v kratších textech soustředěných ke konkrétnímu detailu.
Tvrdívá se, že o charakteru básnické sbírky nejvíce napovídají dva texty, úvodní a závěrečný. Nejnovější sbírku Ludvíka Kundery Onde otevírá i uzavírá báseň nepovedená a poněkud křečovitě a neohrabaně vtipná.
Jméno básnířky Inky Machulkové je dnes skloňováno především v souvislosti s českým beatnictvím 60. let a dobově příznačnou poezií inspirovanou blues a jazzem. Velkou měrou k tomu přispělo autorčino někdejší působení...
Maršálkova třetí básnická sbírka Kobalt přechází do krve je na poli současné české poezie zjev vpravdě těžko zařaditelný.
Fischerová je považována za jednu z předních českých básnířek současnosti. Po dvou tematicky a náladově ucelených sbírkách Předkonec a Písečné dítě (obě 2007) vydává nakladatelství Fra její Domek na vinici, knihu, o které básnířka sama říká: „On je to vlastně takový Předkonec 2, jenže tentokrát vztažený na mne.“
Vydání Dona Vítora a Jiných básní znamená v mnoha ohledech posun, jde především o sbírku doposud citově nejskromnější a nejuměřenější, byť v otázce erotiky nejotevřenější, především v prvním oddílu.
Hanusova prvotina Stínohrad zaujala především formou a tvarovou ukázněností, je však nutné říct, že výrazová vytříbenost a ukázněnost k poezii prostě a jednoduše nestačí.
Svět, který je ve Zmínkách a případcích vytvářen a prezentován, je především neuchopitelný a nestálý. Jako by se rozplýval pod rukama a pod básníkovým pohledem, každou chvílí se hrozil zhroutit. Přestože je charakterizován tím nejvšednějším (stromy, parkem, tramvají, pokoji a okny), jako by ani nebyl skutečný.
