Kniha je něco víc než pouhý rozbor kanonických děl sovětské literatury. Přes analýzu sovětské mytologie se autorka dobírá k dějinám ruského myšlení a jejich vztahu k politice. Přesvědčivě dokládá, jak hluboce je „socialistická“ mytologie zakořeněna jak v myslích běžných Rusů, tak v ruské inteligenci, která není tak nakloněna hodnotám Západu, jak si často mylně představujeme.
JB
Jiří Bernkopf
Kniha rozhovorů polské novinářky Izy Chruslinské a Oksany Zabužko vyšla v roce 2013 polsky, o rok později ve zpětném překladu ukrajinsky. Oksana Zabužko je ikonou současné ukrajinské literatury, těžiště její práce je rozděleno mezi poezii, esejistiku, beletristiku a literární vědu. Zabužko žije Ukrajinou, a tak se kniha stává průvodcem po ukrajinské kultuře, literární historii a neustálém boji této země za samostatnost.
Odvážný a velmi záslužný vydavatelský projekt obdivuhodného rozsahu. Sbírka přibližuje českému čtenáři množství známých i neznámých autorů, z nich část se již etablovala v kánonu ukrajinské literatury. Editoři se snažili o co největší rozmanitost, což může být výhodou i slabinou knihy.
Nicolai Lilin, autor s banditskou minulostí, který zažil čečenskou válku, v románu Sibiřská výchova představuje svět, kde proti zákonnosti stojí pateticky uctívaná spravedlnost samozvaných lapků. Rozhodli se bohatým brát a chudým dávat.
Kniha Z New Yorku do pekla a zpět přináší strhující vyprávění z prostředí amerických nápravných zařízení. S ním se v české literatuře nesetkáváme často, stejně jako s narkomany v newyorském ghettu, i když je třeba dodat, že příběhy drogově závislých jsou přece jen hodně podobné, ať už se odehrávají v Americe, nebo v Česku. Příběh zaujme o to víc, že je založen na autorově životní zkušenosti.
Kratochvilův román se vrací na konec druhé světové války. Autor se vyrovnává s krutostmi páchanými sovětskou i německou armádou a s českou zbabělostí a kolaborací. Doba bezčasí, kdy Němci jsou na ústupu a Sověti ještě nezačali jednat, ho vede k zamyšlení nad šancí dobra v boji se zlem ve 20. století. Čtenářský zážitek umocňuje Kratochvilův originální jazyk a sklon k magickému popisu reality.
Jiří Gruša (10. 11. 1938, Pardubice – 28. 10. 2011, Bad Oeynhausen, Německo) je významný český básník, prozaik a diplomat.
Jiří Gruša zúročil v knize mnohaleté zkušenosti historika a diplomata v Německu a v Rakousku. Snaží se najít klíč k prezidentským lapsům Edvarda Beneše prostřednictvím psychologické analýzy jeho osobnosti. Kniha je přeložena z němčiny, ve které byly jednotlivé stati původně napsány.
Pavel Pepperštejn (1966), vlastním jménem Pavel Viktorovič Pivovarov, je ruský výtvarník, spisovatel a teoretik. Jeho otec Viktor Pivovarov je významným představitelem ruské konceptuální školy, matka Irina Pivovarova je autorkou knih pro děti.
Spisovatel a dokumentarista Martin Ryšavý (1967) pracuje jako vedoucí katedry scenáristiky a dramaturgie FAMU. Jako spisovatel debutoval „kapesní ságou“ Lesní chodci, současně s ní vznikl i scénář, který se stal předlohou pro stejnojmenný film Ivana Vojnára. Za oba následující romány, Cesty na Sibiř a Vrač, obdržel cenu Magnesia Litera za prózu (2009, 2010).
Pražská noc je zatím poslední kniha ruského spisovatele Pavla Pepperštejna a zároveň jeho první kniha přeložená do češtiny. Fantaskní novela vypravující osudy nájemného vraha osloví českého čtenáře svérázným výkladem některých historických událostí, které autor záměrně překrucuje a domýšlí. Záleží na čtenáři, jestli bude brát autorovy vize jako impuls k zamyšlení, či jako zdroj humoru.
Debutující spisovatelka Dora Čechova zasadila své povídky do hlavního města Ruska – Moskvy. Do města, kde se nepravděpodobným způsobem prolínají světy oligarchů, chudáků, umělců, dělníků, japonských turistů a ruských venkovských přistěhovalců. Mnohdy pohnuté osudy milionů Moskvanů jsou beznadějně zasuté v zákoutích dvorků a ukryté za stěnami panelů některého z věžáku na kraji Moskvy, nebo dokonce v paralelní podzemní síti metra.
