Veršovaný epos o sámské historii knihou roku 2018
Motiv jámy, léta hladomoru a poetičtí Sámové ovládli jubilejní třicátý ročník Augustovy ceny, udělované každoročně nejlepším švédským knihám.
V Koncertním domě ve Stockholmu byla v pondělí už po třicáté udělena Augustova cena za nejlepší švédskou knihu z oblasti beletrie pro dospělé, literatury faktu a literatury pro děti. Každý z nominovaných titulů tradičně zastupoval jeho ambasador – známá osobnost, která divákům knihu představila a doporučila. Přenos celého ceremoniálu je ke zhlédnutí online.
V kategorii beletrie pro dospělé zvítězil volným veršem psaný epos Ædnan kunsthistoričky a spisovatelky Linney Axelsson. Název obsáhlého díla tvoří staré sámské slovo, označující zemi či území. Vyprávění se věnuje dvěma sámským rodinám, prostřednictvím kterých sledujeme historii Sámů po celé dynamické dvacáté století, kdy byly tradiční společnosti obývající sever Skandinávie přinuceny zcela změnit způsob života.
Nominován byl dále mimo jiné román Kennetha Hermeleho En shtetl i Stockholm (Stockholmský štetl) o dospívání chlapce z ortodoxní židovské rodiny ve Stockholmu padesátých let, debutový román Karin Smirnoff Jag for ner till bror (Zajela jsem k bráchovi), líčící drsný život na pustém švédském venkově, nebo kniha Björna Runeborga Socialdemokratiska noveller (Sociálnědemokratické novely), pohrávající si s osudy důležitých politiků švédské historie, jako byli Per Albin Hansson nebo Olof Palme. Překvapením naopak bylo, že se mezi nominovanými neobjevil nový román Jonase Hassena Khemiriho Pappaklausulen (Tátovská doložka) ani Kärlekens Antarktis (Antarktida lásky) Sary Stridsberg.
V kategorii literatury faktu zvítězila kniha Svälten (Hladovění) s podtitulem Roky hladu, které formovaly Švédsko, jejímž autorem je Magnus Västerbro. Kniha se věnuje rokům 1867–69 a líčí rozklad švédské společnosti v důsledku hladomoru, jehož dopady ještě zhoršila špatná a cynická politika odpovědných osob, což je jeden z momentů, které činí historický příběh aktuálním.
Mezi dalšími nominovanými byla i u nás známá Kerstin Ekman s lyrickou knihou Gubbas hage (Gubbův háj), věnovanou přírodě a krajině, Jens Liljestrand s biografií spisovatele Vilhelma Moberga Mannen i skogen (Muž v lese) či autorská dvojice Martin Gelin a Karin Pettersson s aktuální varovnou knihou Internet är trasigt. Silicon Valley och demokratins kris (Internet je rozbitý. Silicon Valley a krize demokracie).
V kategorii knih pro děti a mládež uspěla kniha Gropen (Jáma) mladé spisovatelky Emmy AdBåge. Vtipný, bohatě ilustrovaný příběh vypráví o „pouhé“ jámě v zemi, která nabízí dětem každý den jiná dobrodružství, zatímco podle dospělých jsou takové hry nejen nepochopitelné, ale i nebezpečné. Jenže jistou míru nebezpečí – sděluje kniha mezi řádky – bychom dětem měli dopřát.
O cenu se dále ucházel například titul Rymlingarna (Na útěku), na němž spolupracovali Kitty Crowther a dnes už zesnulý Ulf Stark, dále obrazová kniha Anderse Holmera s názvem Regn (Déšť) či komiks Vi kommer snart hem igen (Brzy se zase vrátíme domů), v němž Jessica Bab Bonde a Peter Bergting zpracovávají šest vyprávění o holokaustu.
Augustovu cenu uděluje Švédský svaz nakladatelů. Každý z oceněných autorů získává bronzovou sošku a 100 000 švédských korun, vítěz Malé Augustovy ceny pro začínající autory pak 15 000 korun. Tu tentokrát převzala Linn Spjuth za básnický text vem beskyddar gudarna (kdo ochrání bohy). Letos poprvé bylo v rámci ceremoniálu uděleno také Čestné ocenění Svazu nakladatelů za celoživotní dílo, které získala ilustrátorka Ilon Wikland, známá mimo jiné oblíbenými ilustracemi ke knihám Astrid Lindgrenové.
Úplný přehled nominovaných titulů je dostupný na stránkách Augustovy ceny.
Foto Sören Andersson, Augustpriset