Druhý román dánského autora Kaspara Collinga Nielsena (*1974) poukazuje na příčiny a následky současné ekonomické krize. Autorovi se knihou o zdánlivě složitém, ale ve své podstatě jednoduchém procesu zchudnutí bankovního i civilního světa v Dánsku, jež vyústí v občanskou válku, podařilo rozpoutat boje i v literárních kruzích. Dánská občanská válka 2018–2024 rozdělila čtenáře na dva tábory. Na ty, kteří román považují za geniální, a na ty, kteří jej vnímají jako nevydařený literární pokus.

Prakticky vše, co o knize čtenář potřebuje vědět, se dočte již na obálce knihy. Čtyřistasedmdesátipětiletý muž vypráví svému sexuálně frustrovanému psu o dobách svého mládí. Bylo to nejintenzivnější období jeho života, na které prakticky jako na jediné vzpomíná, protože tehdy prožil a ztratil svou jedinou velkou lásku a Dánskem zmítala válka. Nyní rád tráví čas se svým psem a přáteli, vyprávějí si příběhy a oddávají se sexuálním orgiím.

Hlavní postava románu rozumí snad všemu, zeširoka se věnuje podstatám soudobé společenské krize a rád o nich vykládá. Jeho mudrování však postrádá náboj a brzy čtenáře může začít nudit. Snad proto své rozumbradování prokládá peprnějšími historkami, které si po vzoru Dekameronu vykládá se svým psem nebo s jinými účastníky sexuálních orgií. Tyto vsunuté příběhy se dotýkají vulgárních a drsných témat násilí, sexu, vylučování, kanibalismu, vraždění apod. Ale lze je číst i jako paraboly. Jen pro názornost uveďme alespoň několik. Za druhé světové války se židovská rodina ukryje do střev jiné ženy. Nacisté rodinu v zažívacím traktu objeví, žena si však v tu chvíli uleví, a rodinu tak zachrání. O mnoho let později se tento bývalý nacista vypraví na jídlo do židovské restaurace. Jeho žena si po večeři uleví a páchne to stejně jako kdysi při hledání židovské rodiny. Nacista pochopí, že se tehdy židovská rodina ve střevech skutečně skrývala a že na večeři byli u nich. Další historka je o psovi čau-čau, který miluje své čínské páníčky, ale nikdy si nemůže být jist, zda jim neskončí na talíři. Oni mu nakonec dají ohlodat kosti jeho vlastních štěňat. Autor se zjevně snaží poukázat na nebezpečí Číny, u níž ostatní země, které s ní tak rády obchodují, nikdy nevědí, na čem jsou a kdy je Čína sežere. Další je až andersenovský životní příběh rajčete, které se nemůže dočkat, až ho krásně zralé sklidí a ono se vydá na velkou životní pouť. Nakonec se ale ocitá oloupané a namačkané v plechovce a končí na talíři.

Tyto příběhy jsou do celkového vypravěčova vykládání vkloubeny dost nepřesvědčivě. Navíc se dějový rámec zdá být přízemním kalkulem, program na obnovu kmenových buněk, sexuální orgie i život s podobně starým psem, který vypravěče nakonec vývojově i emocionálně překoná, je jen rádoby zajímavý zastřešující příběh, do nějž autor zasazuje svá moudra. Nejedná se o erotický román, zmínky o sexu jsou jen záminkou, jak příběhu dodat spád. Kaspar Colling Nielsen se svým kontroverzním románem pokouší z různých příběhů poskládat obraz naší společnosti a vylíčit, kam svými počiny a uvažováním západní svět míří. Používá k tomu dekadentní a (zdánlivě) laciné prostředky, jimiž budí znechucení a které jsou mnohdy tak absurdní, až jsou legrační. Moderní dánská science-fiction se snaží být společenskou kritikou křehké stability a závislosti na politicích a bankovnictví.

Román lze číst jako lamentaci chlípného dědka nad ztraceným mládím nebo jako odraz života dnešního člověka. Román vyšel v Dánsku v roce 2013 a prorokoval vypuknutí války v roce 2018. Dnes společnost snad více než krize finanční rozděluje krize uprchlická a můžeme jen doufat, že se autorova apokalyptická vize nenaplní.

Román v Dánsku vzbudil velký ohlas, věhlasný deník Politiken knihu prohlásil za nejšílenější literární počin roku a dal mu šest hvězd, Jyllands Posten naopak vlažné tři hvězdy. Momentálně se chystá i filmová verze. Čtenáři se dělí na ty, kteří román Kaspara Collinga Nielsena hystericky milují, a ty, kteří ho hystericky odmítají, což je samo o sobě dobré znamení, neboť prakticky nikoho nenechá v klidu. Ať už v pozitivním, nebo negativním slova smyslu.