Velkoformátová obrazová knížka Historie Evropy představuje ojedinělý autorský počin v kontextu současné literatury pro děti a mládež. U zrodu publikace, jejíž rukopis vznikal bezmála čtyři roky, stála Renáta Fučíková. Je autorkou námětu, scénáře, ilustrací i textové části, na níž se dále podílela zkušená prozaička Daniela Krolupperová. Odbornou záštitu nad projektem převzala historička Václava Kofránková. O nápaditou grafickou úpravu se postaral Filip Heyduk. Již sama obálka s vtipně řešenými výřezy dává tušit, že nepůjde o banální encyklopedii. Výchozí myšlenkou bylo uceleně zprostředkovat obraz evropských dějin dětem školního věku tak, aby pochopily kauzalitu historických událostí nikoli jako suchopárné přehledy dat, ale jako skutečně žité příběhy, jejichž protagonisty byli jednotlivci i celé národy. Neotřelá kompozice, působivé ilustrace a kultivovaný, čtivý text však činí z publikace mimořádný artefakt s potenciálem oslovit jak dětské, tak dospělé čtenáře.

Dějiny Evropy jsou zde zachyceny od prvního osídlení evropského území až k současným integračním snahám, a to v sedmdesáti kapitolách, které si všímají rovněž rozvoje vědy a umění. Jejich názvy mají popisnou i metaforickou povahu, a předznamenávají tak vedle obsahu rovněž výklad jednotlivých střípků předkládané „mozaiky paměti“: například Turecká káva a vídeňský rohlík pojednává o tureckém pronikání do střední Evropy, kapitola Velký orel z malého ostrova je věnována Napoleonu Bonapartovi, v kapitole Pod hladinou lidské duše se ukazuje zrod psychoanalýzy. Rozvržení publikace je vyvážené a odráží pestrost dějin Evropy, v nichž se střídala důležitost rolí různých filozofických a náboženských směřování, význam jednotlivých teritorií i národů. Autorky vycházejí z evropského prostředí, ovšem reflektují i specifika národních dějin.

Každá kapitola představuje ucelenou tematickou jednotku, a to jak v literárním, tak ve výtvarném plánu. Beletrizační postupy odlišují knihu od běžných encyklopedií, stavějících výhradně na principech naučné či umělecko-naučné literatury. Předností textu i obrazové složky je příběhovost, jíž je podřízena typografická úprava kapitol – například konkrétní letopočty jsou vyčleněny z hlavního textového pásma a přehledně umístěny na časovou osu. Ta má metaforickou podobu dekorativního řetězu s přívěsky, jejichž proměnlivá podoba odráží materiály i formy typické pro dané období. Obraz dějin tak nabývá symbolické podoby pouta, sdíleného s předcházejícími generacemi. Jakkoli interpretace dějinných událostí vychází z historických fakt, otevírá se zároveň prostor pro čtenářovu vlastní syntézu. Texty a ilustrace provokují k hlubšímu zamyšlení, někdy upozorní na současnou paralelu, jindy poskytnou impuls k pídění se po dalších informacích. Na konci každé kapitoly je souvislá textová sumarizace, která rozvíjí ústřední téma nebo skýtá rozšiřující informace z jiných oblastí. Po jazykové stránce je text přizpůsoben dětskému adresátovi. Tam, kde nebylo možné vyhnout se výrazům cizího původu či historické terminologii, jsou důsledně všechny pojmy vysvětleny a mnohdy doprovázeny i jednoduchým etymologickým výkladem. Naučnou hodnotu publikace zvyšuje jmenný rejstřík doplněný o časové údaje a výslovnost.

Příběhovost je posilována komiksovými prvky, jež často přinášejí humorné odlehčení. Tyto komiksově laděné vstupy obsahují kromě doložených historických událostí a výroků rovněž epické zárodky fiktivních individuálních, ale zobecnitelných lidských osudů. Dějiny zde totiž nejsou redukovány na pouhou sumu dat a fakt, která se váží k velkým panovníkům, dynastiím, národům a jejich bitvám či revolucím. Autorky se snaží zprostředkovat představu o tom, jak vypadala každodenní životní realita našich předků, a to zejména z perspektivy dětské a ženské.

V bohatém ilustračním doprovodu osvědčila Fučíková schopnost skloubit zobecňující stylizaci se smyslem pro detail, jenž koresponduje se zobrazovaným historickým obdobím, a nezapřela přitom svůj charakteristický rukopis. Důležitou roli v jejích ilustracích mají opět děti – nikoli jen jako adresáti, ale i jako zobrazované objekty, s nimiž se dětští čtenáři snadněji ztotožňují. Děti se batolí vedle matek, pomáhají svým rodičům, připravují se na budoucí životní roli, a i když jsou jejich životní podmínky v různých obdobích odlišné, spojuje je bezstarostná hravost a zvídavost.

Mnohovrstevnatost ilustrací se silným epickým nábojem rozšiřuje naučnou funkci knihy a rovněž stimuluje rozvoj dětské fantazie, neboť i z ilustrací lze číst další příběhy. Působivé barevné ladění, které Fučíková volí pro jednotlivé kapitoly, představuje další významný stavební prvek knihy. Zlověstná čerň a rudá jsou vyhrazeny válečnému násilí, zatímco období rozvoje a hojnosti jsou zobrazena v rozverně pestrých odstínech. Doslov, v němž se Fučíková obrací k „hrdinům zítřka“, má narůžovělou barvu evokující úsvit. Konec řetízku, vinoucího se od prvních Evropanů do 21. století, drží současný chlapec, a Fučíková tak symbolicky svěřuje pokračování historie do rukou dnešním dětem.

Historii Evropy lze přivítat jako umělecky výjimečné dílo s promyšlenou didaktickou koncepcí. Podtitul Obrazové putování naznačuje možný způsob četby jako souvislé cesty či nahodilých, přerušovaných toulek zákoutími naší minulosti. V každém případě půjde o výpravy objevné.