Litevský spisovatel Alvydas Šlepikas v působivém historickém románu Jmenuji se Maryte připomněl široké čtenářské veřejnosti příběhy takzvaných vlčích dětí – osiřelých dětí německé národnosti, které se v bývalém Východním Prusku musely v nelehkých časech po skončení druhé světové války postarat samy o sebe. V rozhovoru se k tématu vrací a říká, že jeho kniha sehrála roli jakéhosi ledolamu, který odkryl tabuizovanou minulost.
AŠ
Alvydas Šlepikas
Jeden z nemnoha česky dostupných litevských románů se obrací k pozapomenutému tématu těsně poválečného Pobaltí. Pojem „vlčí děti“ má do romantiky příběhů o Tarzanovi či Mauglím skutečně velmi daleko.
