Po „karafiátové revoluci“ se do hospodářsky vyčerpané země vrátily statisíce Portugalců, kteří však vnímali jako svůj domov portugalskou Afriku, kde mnozí žili už po několik generací… Lobo Antunesův román je jakási epopej naruby, příběh o zhroucení falešných snů o koloniální říši, o kocovině ze svobody, o lidské malosti, o demytizovaných hrdinech a o tom, jak voní a páchne moře i Lisabon.
António Lobo Antunes
O posedlosti psaním, ale především o sobě v rozhovoru vyprávěl portugalský spisovatel António Lobo Antunes. Mluví též o zkušenosti s válkou v Africe, která se opakovaně vrací jako téma jeho románů, o zbabělcích a hrdinech, o moři a o mnohém dalším.
Porota Camőesovy ceny se sešla v březnu v brazilském Rio de Janeiru a rozhodla, že toto nejvýznamnější ocenění pro portugalsky píšící autory věnuje v roce 2007 portugalskému romanopisci Antóniu Lobo Antunesovi.
Román jednoho z nejvýznamnějších žijících portugalských autorů Antónia Lobo Antunese Jidášova díra pochází z roku 1979, je autorovým druhým dílem a zachycuje první ze zmíněných portugalských politických epizod - tedy válku na území Angoly.
Portugalský spisovatel António Lobo Antunes pochází z rodiny napůl brazilského, napůl německého původu. Odtud pramení pocit vykořeněnosti, často patrný v jeho knihách.
António Lobo Antunes, autor tohoto rozsahem nevelkého románu, je znám svými nekompromisními názory na literaturu i na věci kolem sebe.