Neúnavný polský teatrolog a režisér vydal další knihu, v níž mne usvědčil z omylu: jeho vztah k římskému divadlu zdaleka není tak přezíravý, jak se z jeho předešlé knihy Teatr antycznej Grecji zdálo.
Nebývá zvykem, aby teatrolog (byť teatrolog, který prý nakonec klasickou filologii vystudoval) disponoval tak hlubokými znalostmi příslušné etapy řeckého divadla, aby měl tak neuvěřitelnou znalost sekundární literatury a aby dokázal podat látku na úrovni současného odborného diskursu.