Milena Bartlová

Při bedlivém studiu a troše vynalézavosti můžeme prvky státní ideologie najít téměř kdekoli. Je prozíravé učit se je hledat a uvědomovat si je.

Divák, který má nemalé problémy s vnímáním experimentálních děl současnosti, by mohl na těch zastoupených v publikaci ocenit jejich sdělnost. Skutečnost, že někdo zkoumá právě toto oficiální umění, je záslužná. Není totiž dobré, když jsou úspěchy národa zosobňovány jen slavnými sportovci nebo boj za jeho identitu především zneužíván politiky.

Autorka přesvědčivě dokládá, že husitské umění přeci jen existovalo. Dokáže přitom mnoho set let staré děje interpretovat překvapivě aktuálně. Stejně jako její středověcí a raně novověcí hrdinové, i my dnes řešíme problematiku toho, kam až lze zajít v kompromisu s těmi, kdo žijí jinak, a kde už je nutno dát svůj nesouhlas najevo aktivním činem.

Výstava Ř! Česká národní identita v současném výtvarném umění, organizovaná v době dvacátého výročí vzniku samostatné České republiky, byla výsledkem týmového projektu semináře studentů dějin a teorie designu a nových médií na pražské VŠUP a zároveň byla součástí výzkumného úkolu Katedry teorie a dějin umění. Trvalou stopou tohoto výrazně kurátorského projektu je tato knížka.

Autorka k osvětlení středověkého umění a jeho fungování v rámci tehdejší společnosti odkazuje na poznatky nejen z oboru svého, ale i soudobé kulturní antropologie, lingvistiky, filozofie, či dokonce etologie. Analýzu středověkých děl tedy propojuje třeba s „myšlením obrazem“ či teorií performativních aktů. Některé interpretace působí relativně odvážně: třeba pasáž o ráně v Kristově boku, která byla znázorňována i jako obraz ženského lůna.