Zasazení pěti detektivních novel do prostředí výtvarného umění a obchodu s ním je asi nejšťastnějším tahem Romana Ludvy. Autor umí exkluzivnost tohoto prostředí, v němž se mísí samotáři a podivíni s chudými intelektuály i nažehlenými boháči, atraktivně nadsadit, ale zároveň ne tak, aby to křičelo nevěrohodností.
RL
