Kniha záslužně zkoumá téma, které u nás zatím nebylo příliš probádáno. Pomáhá nabourávat strnulá schémata estetického vnímání. V ideálním případě by snad také mohla čtenáře podnítit k hledání krásy tam, kde by ji většina našich současníků pravděpodobně nehledala.
JM
Jan Malura
Náboženská literatura v národním jazyku, jeden z nejběžnějších tiskařských produktů 17. a ještě více 18. století, nesla v českém badatelském prostředí dlouhá léta punc literatury určené spíše pro lidové vrstvy. Do jisté míry, zvláště pro pozdní 18. století, není toto zařazení neopodstatněné.
Nebyl jenom Jan Amos Komenský; byl i Kašpar Motěšický, Jan Myller, Jan Liberda a mnoho jiných, jejichž jména jsou dnešnímu čtenáři zcela neznámá. A přesto byly jejich písně ve své době oblíbenější než písně Komenského, jehož osobnost většinou zahrnuje celé naše povědomí o pobělohorské exilové literatuře.