Pět povídek, které spojuje téma války na Ukrajině, vychrlil spisovatel Jan Němec během prvních čtyř měsíců po začátku ruské invaze. Nabízí se otázka, jestli je záhodno beletristicky zpracovávat takové téma bez určitého odstupu a navíc takzvaně od stolu, potažmo od obrazovky.
Je současné Česko nesmiřitelně duchovně roztříštěné, nebo se při hlubším pronikání do odlišných tradic začnou vyjevovat spíše podobnosti než rozdíly? Autorská dvojice podepsaná pod knihou spirituálních rozhovorů se svými hrdiny rozmlouvá s jistou plachostí, ale snad i díky ní se dostává k jejich hlubokým prožitkům.
Poprask okolo vydání posledního románu Jana Němce Možnosti milostného románu odhalil chybějící teoretické nástroje interpretace pro tento v našem prostředí nový typ literatury. Skandinávští recenzenti a literární teoretici mají první rozpaky dávno za sebou a za již více než deset let, poté co tamní kulturní scénu zavalil Karl Ove Knausgård svou hexalogií Můj boj, tam vyšla na toto téma řada zajímavých studií. Některé z literárněvědných prací vydaných na Severu by stály za pozornost.
Jak název napovídá, Němcův román nastavuje zrcadlo nejen jednomu milostnému vztahu, který sleduje od prvních okamžiků až do rozpadu, ale také vlastnímu procesu psaní. Autor si se čtenářem hraje, někdy až zahrává. Jeho sebezahleděnost se přitom místy pohybuje na hraně snesitelnosti.
Román Dějiny světla Jana Němce nabízí (i podle autorových slov) pravděpodobný, nikoli nutně pravdivý pohled na všestrannou a kontroverzní osobnost Františka Drtikola. Postupuje chronologicky, od fotografova dětství, přes učednická a studijní léta a pozvolné budování kariéry až po Drtikolův příklon k duchovním naukám Východu a mystice.
