Laurent Binet se snaží navrátit slávu románu v dopisech. Detektivka, v níž si dopisují Michelangelo, Kateřina Medicejská či papež Pavel IV., je zábavná historická hříčka, která potěší především milovníky dějin umění. O renesanci epistolárního románu se však nejspíš nezaslouží.

Kontakt Evropanů a obyvatel nově objevených zámořských území obvykle nedopadl (pro ty druhé) příliš dobře. Zda by Evropany čekal podobný osud v případě, že by jim bylo souzeno sehrát roli objevených, nikoli objevitelů, je zajímavá otázka. Možnou odpověď nabízí francouzský romanopisec Binet v románu dobře srozumitelném i lidem bez hlubšího historického vzdělání.

V thrilleru z prostředí francouzské intelektuální smetánky sedmdesátých a osmdesátých let se Laurent Binet vypořádává s řadou výrazných osobností od Barthesa přes Foucaulta po Derridu či Eca. Nebere si na paškál jen filozofii, pere špinavé prádlo v oblasti kultury i politiky: naveze se do několika spisovatelů i do francouzských prezidentů… A to vše vplétá do napínavého detektivního příběhu, který postupně přechází v úvahu o možnostech a limitech románových postupů.

Francouzský spisovatel Laurent Binet je autor potměšilé mystifikace. V jeho „lingvisticko-filozofickém“ románu Sedmá funkce jazyka vystupuje řada postav (nejen) francouzské intelektuální scény raných osmdesátých let a zaobírá se i někdejší prezidentskou kampaní, kdy proti sobě stál levicový kandidát François Mitterrand a pravicový Valéry Giscard d’Estaing. Pobaví i ty, pro něž je svět, o kterém vypráví, spíše jen mlhavou krajinou.