Vladimír Binar

Vladimír Binar proslul především jako znalec a editor díla Jakuba Demla. Ale jaký je Binar básník? Svou první samostatnou sbírku veršů vydal až v roce 2010, nesla titul Hlava žáru a zahrnovala tvorbu z období 1959–1968. Tedy celkem dlouhé ohlédnutí do minulosti. Podobný „moment zpoždění“ obsahuje i novinka s názvem Rty na sněhu, která soustředí verše z let 1969–1972. Oproti prvotině ji poznamenává sice drtivý, avšak tvůrčímu i osobnostnímu zrání příznivý tlak doby.

Knihu Pozdrav Tasova by bylo možno označit za jakéhosi „Demla v kostce“. Editor zvolil pravděpodobně texty nejznámější a čtenářsky nejvděčnější, nikoli však jednoduše přístupné. Stěží je lze nazvat prózou; možná tak básněmi v próze, nebo snad – literární věda promine – dramatem v próze.

Tři prózy, které spisovatel, překladatel a editor Vladimír Binar zahrnul do souboru Číňanova pěna, čekaly na vydání poměrně dlouho. Všechny tři texty vycházejí takto pospolu poprvé, ale přesto se zdá, jako by k sobě odjakživa patřily, ačkoliv nevznikaly společně. Jsou totiž propojeny tématem – nebo spíš magickou silou – měsíce. Měsíc stojí kdesi v pozadí každého textu a svým mlčenlivým svitem určuje jeho povahu.

Vladimír Binar se narodil r. 1941 ve Velkém Meziříčí, z politických důvodů nebyl po maturitě přijat na vysokou školu, a tak pracoval jako papírenský a betonářský dělník. Posléze vystudoval bohemistiku a filozofii na FF UK.

Pro označení Hlavy žáru tradiční kategorie žánrů nepostačují. Není však sporu, že je to dílo celistvé; nejlépe by asi bylo nazvat je koláží. Jejím rámem jsou léta 1958-68, jenže tento rám je jen stěží s to ukrotit dynamiku barev a tvarů, přelévají se přes něj všemi směry.